Zpráva z konference Knihovny současnosti 2010

Zpráva z osmnáctého ročníku konference Knihovny současnosti, která se konala ve dnech 14.-16. září 2010 v Seči u Chrudimi. Pořadateli této třídenní konference bylo Sdružení knihoven České republiky a Ústřední knihovnická rada České republiky. Organizační přípravu měla na starosti Studijní a vědecká knihovna v Hradci Králové. Konference byla zaměřena na knihovny a jejich služby.

Knihovny současnosti 2010

Cílovou skupinou konference byli v první řadě knihovníci a informační pracovníci, účastnili se ale také studenti oboru knihovnictví z vyšších a vysokých škol. Program konference a některé prezentace jsou přístupné na adrese http://www.svkos.cz/sdruk/konference-knihovny-soucasnosti/2010/clanek/knihovny-soucasnosti-2010-prezentace/. Ostatní prezentace a sborník by se zde měl objevit v dohledné době.

Konferenci Knihovny současnosti 2010 zahájil Radek Zdráhal, náměstek ministra pro umění a knihovny. Letošní ročník byl zaměřen na služby knihoven a vyznačoval se pestrou nabídkou prezentací. Byl ale také trochu nostalgický, neboť konference probíhala na tomto místě naposledy. Další ročník se bude konat v Českých Budějovicích. V Seči přestaly vyhovovat jak prostory, tak technické vybavení. Hlavním společným programem prvního dne bylo představení a projednání koncepce rozvoje knihoven České republiky na období 2011-2014 a předání medailí Z. V. Tobolky za práci v oblasti knihovnictví. Medaile nese jméno po Zdeňku Václavu Tobolkovi (1874-1951), kterého knihovnická veřejnost zná nejen jako autora Pravidel popisu prvotisků a tzv. Knihopisu, ale i jako zakladatele Státní knihovnické školy a osoby, která prosadila knihovnictví jako studijní obor na Univerzitě Karlově.

Medaile Z. V. Tobolky

Druhý den bylo možné zvolit si ze čtyř různorodých tematických bloků s jedním spojujícím znakem a tím byla úroveň knihovnických služeb. První tematický blok nesl název Technologie v knihovnách aneb strojům dřinu - lidem myšlení, druhý Knihovny po drátě, další Od standardu ke spokojenosti a poslední Škola základ života?. V předsálí učeben se jako tradičně prezentovaly firmy nabízející knihovnické pomůcky, techniku, nábytek, podpůrné služby či automatizované systémy. Závěrečný den konference byl věnován interiérům knihoven, které výrazně ovlivňují návštěvnost knihovny i celkový pocit z jejích služeb.

Koncepce rozvoje knihoven ČR na období 2011-2014

Tematický blok prvního dne konference moderoval Vít Richter z Národní knihovny v Praze. Přiblížil účastníkům práci na Koncepci rozvoje knihoven ČR na období 2011-2014, rozdělení do pěti pracovních skupin, kdy každá z nich řešila jedno téma s pomocí SWOT analýzy. Řešila se tato témata: Klient/služby, Procesy/legislativa, Fondy, Pracovníci a jejich rozvoj a Finance.

Strategické motto koncepce je následující:

Klient říká: V krásné, přívětivé a pohodlné knihovně, rychle obsloužen příjemným, kvalifikovaným, očividně motivovaným personálem nebo z pohodlí domova, bez ohledu na národnost či handicap, v kteroukoliv denní či noční dobu získávám bezplatně v nečekaně dobré kvalitě požadovanou službu.

 

KKS 2010

Tematický blok Knihovny po drátě (den druhý)

Akci moderovala Radka Římanová, Štěpánka Žižková a Martin Svoboda z Národní technické knihovny v Praze.

Webová stránka - virtuální dveře do knihovny

Ilona Trtíková (Ústřední knihovna ČVUT, Praha) nastínila ve své prezentaci historii vývoje webových stránek knihoven v polovině 90. let 20. století., kdy obsahovaly jen informace o knihovně a přístup k jejímu katalogu, až do současné podoby - „otevřeným dveřím" do světa informací, informačních zdrojů a elektronických služeb. V roce 2009 došlo k transformaci knihoven fakult a vysokoškolských ústavů ČVUT a vznikla tak Ústřední knihovna, která má své centrální pracoviště v budově Národní technické knihovny v Praze. Prioritou knihovny je rychlý a přehledný přístup k nejnovějším odborným informacím bez omezení času a prostoru. I. Trtíková vnímá webovou stránku jako plnohodnotný přístup do knihovny, v žádném případě však ale nepodceňuje osobní kontakt knihovník-uživatel. Iniciovala redesign webových stránek Ústřední knihovny s revizí textů a novým grafickým vzhledem. Aby nové stránky maximálně vyhovovaly studentům i akademickým pracovníkům, bylo potřeba co nejvýstižněji pojmenovávat jednotlivé služby a sekce webu, který musí zůstat přehledný a srozumitelný pro své uživatele.

Web byl rozdělen do pěti hlavních sekcí - 1) Informační zdroje, 2) Služby, 3) Podpora studia, 4) Podpora vědy a sekce 5) Ústřední knihovna. Část webu funguje jako intranet. Do tvorby stránek je zapojeno více editorů, klade se důraz na strukturování textů. Na dotaz, jaký redakční systém knihovna používá, uvedla I. Trtíková, že se jedná o komerční systém na správu obsahu CMS (Content Management System), který pořídili v loňském roce a který umožňuje jednoduše vytvářet nové webové dokumenty pomocí online editoru, spravuje galerii obrázků atd. Svou prezentaci zakončila slovy:

Tvorba webu je nikdy nekončící proces, definitivní verze neexistuje.

Ptejte se knihovny 2010

Hanuš Hemola (Národní knihovna, Praha) nás seznámil s ohlasem na službu Ptejte se knihovny v roce 2010. Ptejte se knihovny je službou českých knihoven nejširší veřejnosti, která zodpoví stručné konkrétní otázky uživatelů krátkým seznamem knih, periodik, popřípadě i www stránek (většinou do 5 záznamů). Je to tedy služba faktografická a bibliografická. Na dotazy uživatelů zaručují knihovníci a informační pracovníci odeslání odpovědi na e-mailovou adresu do 48 hodin (v pracovních dnech) od doručení zprávy. V případě velmi složitých dotazů se s tázajícím dohodnou na nejbližším možném termínu odpovědi.

Ptejte se knihovny bylo testováno již v roce 2002. Tato služba patří do tzv. VRS - Virtuálních referenčních služeb. Od roku 2003 máme v České republice přes 60 aktivních knihoven, které samy zodpovídají dotazy a 100 pasivních knihoven, které ale mají na svých stránkách odkaz na tuto službu. V roce 2009 bylo zaznamenáno 635 136 návštěv této služby, která má už i vlastní doménu www.ptejteseknihovny.cz. Původně Ptejte se knihovny hostovala na webových stránkách Moravské zemské knihovny v Brně, která se však aktivně neúčastnila z důvodu, že by je zodpovídání dotazů příliš vytížilo. Ptejte se knihovny má své místo i na Facebooku a Wikipedii. Jejím krédem je 24/7, což znamená být po ruce 24 hodin 7 dní v týdnu. Největším překvapením byl pro Hanuše Hemolu fakt, že i na webových stránkách pro studenty www.seminarky.cz je uvedeno - když něco nevíš, zeptej se knihovny a odkaz na tuto službu.

Do knihovny skrz webový prohlížeč

Milan Janíček (Národní technická knihovna, Praha) řešil otázku KTERÝM uživatelům nabízet JAKÉ služby? Přiblížil dva doplňky (plug-in) LibX a Zotero. Plug-in je malý program, který rozšíří funkce webového prohlížeče, slouží jako citační manažer. Umožňuje ukládat a spravovat dokumenty získané z webových stránek i jiných zdrojů. Z dokumentů jsou automaticky získávány metainformace (o autorech, rozsahu, vydavateli apod.). LibX si lze volně zdarma stáhnout na www.libx.org a je určen pro prohlížeče Internet Explorer a Firefox. Nabízí lištu pro vyhledávání v katalogu knihovny. Po registraci si každá instituce (knihovna) vytváří vlastní edici. Nastavení rozšíření je „napevno". Program Zotero lze stejně jako LibX získat zdarma na www.zotero.org, je však určen jen pro prohlížeč Firefox. Pro klasickou městskou knihovnu lze o tuto službu rozšířit např. on-line katalog CARMEN OPAC 2.0, který vyvinula firma LANius z Tábora a který je novinkou na trhu.

Katalog umožňuje vyhledávat informace o knihách, časopisech a dalších dokumentech v celém knihovním fondu. Vyhledávání v on-line katalogu jednoduše začnete napsáním vyhledávaného slova do vstupního pole a stisknutím tlačítka Hledej. CARMEN je jako vyhledávací nástroje Google nebo Yahoo!, už nemusíte vyplňovat vstupní pole Autor, Titul nebo Klíčové slovo. Registrovaný čtenář se může navíc vyjadřovat v diskusi k jednotlivým dokumentům, hodnotit dokumenty a díky technologii RSS umožňuje sledovat přidané tituly do katalogu, aniž byste museli opětovně katalog navštěvovat a vyhledávat vámi žádané informace. Největší zádrhel vidí Milan Janíček v tom, že si knihovna musí vytvořit edici a uživatel si tento doplněk musí sám stáhnout a nainstalovat.

Zpřístupnění a archivace plných textů českých lékařských a zdravotnických časopisů

Lenka Maixnerová (Národní lékařská knihovna, Praha) seznámila účastníky se zpřístupněním a archivací plných textů českých lékařských a zdravotnických časopisů. Zmínila, že v roce 2008 byl zprovozněn digitální archiv Národní lékařské knihovny v systému Kramerius. V současnosti archiv obsahuje přes 450 dokumentů různého typu. NLK má zatím pouze jedno digitalizační pracoviště, což není dostačující. Primárně se digitalizují poničené exempláře na kyselém papíře a často využívané příručkové publikace. V rámci pokračujícího vývoje portálu Medvik bylo mimo jiné zprovozněno dynamické propojení databáze Bibliographia medica Čechoslovaca (národní bibliografická databáze z biomedicínských oborů, která je budována v NLK od roku 1947) s archivovanými časopisy a sborníky, takže se uživatel snadno dostane k plnému textu.

V roce 2009 NLK zahájila spolupráci s autory a vydavateli vědeckých publikací, které po uzavření licenční smlouvy mohou být archivovány a zpřístupněny v jejím digitálním archivu. Smluvně je v současné době ošetřeno 53 titulů periodik, na 5 titulů se vztahuje časové embargo a 4 tituly jsou přístupny jen pro registrované uživatele. Plné texty jsou převáděny do formátu PDF. Je nutná též kontrola úplnosti, zda ke každému článku existuje záznam v databázi Bibliographia medica Čechoslovaca (BMČ) a obráceně. BMČ obsahuje zhruba 600 000 záznamů tvořených dle tezauru Mesh. Od roku 2007 je součástí bibliografického záznamu článku i URL adresa (pokud existuje) na plný text článku. Podařilo se takto propojit 18 000 článků. Bohužel vložení adresy URL se ukázalo jako ne příliš ideální. Někdy nemají články vlastní URL a lze tedy odkazovat jen na celý časopis. Po dvou letech byla provedena kontrola funkčnosti a bylo zjištěno, že téměř 60 % adres je nefunkčních.

Databáze hudebních zdrojů v NK ČR

Jindřiška Pospíšilová (Národní knihovna České republiky, Praha) měla krátkou prezentaci zaměřenou na informační zdroje, resp. elektronické informační zdroje dostupné v NK ČR. NK ČR nabízí svým uživatelům 49 databází. Na Jindřišku Pospíšilovou navázal Václav Kapsa (Národní knihovna České republiky), který nám představil oborovou bránu MUSICA zpřístupňující volně dostupné i  licencované zdroje. Registrovaní uživatelé NK ČR (fyzické osoby) mohou využít i nabídku vzdáleného přístupu k licencovaným zdrojům. Nejprve je zapotřebí přihlásit se do systému pro vzdálený přístup (přihlašovací údaje jako ke čtenářskému kontu) a odtud vstoupit do brány MUS. Ta nabízí současné prohledávání zdrojů vyhledavačem MUS, přidané služby SFX, sbírku webových odkazů a váš prostor, ve kterém si můžete ukládat vyhledané záznamy, položené dotazy atd. a pracovat s nimi podle svých potřeb. Závěr svého příjemného vystoupení Václav Kapsa obohatil o zajímavé audio ukázky.

EOD - Evropská knihovní síť

Věra Pospíšilíková (Moravská zemská knihovna, Brno) a Kateřina Kamrádková (Národní technická knihovna, Praha). V této prezentaci nám byla připomenuta služba, která na konferenci Knihovny současnosti byla představena už v roce 2007. Jedná se o službu eBooks on Demand (EOD). Tato služba se zaměřuje na digitalizaci knih vydaných v letech 1500-1900. Jedná se zkrátka o knihy, které už nepodléhají autorskému zákonu. Knihu v digitální podobě si může objednat zákazník z fondů institucí zapojených do EOD, dodací lhůta je obvykle 7-14 dní od objednávky.

EOD - Evropská knihovní síť je konsorcium více než 20 knihoven Evropy, přičemž každá z nich má významný historický fond, který chce prostřednictvím služby EOD nabídnout k digitalizaci. E-knihy zhotovené na objednávku zákazníka jsou současně ukládány do digitální knihovny dané instituce a jejím prostřednictvím zdarma zpřístupňovány na internetu. Bohužel v současné době neexistuje jednotný vyhledávač ani digitální repozitář těchto knih. Každá instituce si je ukládá do svých digitálních knihoven a zpětné vyhledávání je proto složitější. V řešení je proto nyní technická stránka věci, která umožní vyhledávat v seznamu zhotovených EOD e-knih a také v historických tiscích zúčastněných knihoven.

On-line formulář pro dezideráta

Libuše Machačová (Vědecká knihovna, Olomouc) přiblížila nejprve problematiku povinného výtisku. VKOL právo povinného výtisku má. Bohužel v dnešní době, kdy vychází nepřeberné množství knih, je velmi obtížné toto uhlídat. Někteří nakladatelé si s touto povinností nelámou hlavu a knihy jednoduše nepošlou. Podstatnou část přírůstku  knihovny představuje právě povinný výtisk, jde zhruba o 90 %. Nákup pak tvoří 6 % přírůstku. Knihovna se soustřeďuje především na nákup duplikátů velmi žádaných knih.

Registrovaní uživatelé se mohou také podílet na doplňování fondu prostřednictvím svých návrhů. Na stránkách knihovny je nový on-line formulář pro dezideráta. Přihlásí-li se uživatel ke svému čtenářskému kontu, systém Aleph mu nyní umožňuje podat návrh na nákup knihy pomocí tlačítka „Chybí Vám kniha?", následně se mu otevře elektronický formulář. Zde je zapotřebí vyplnit co nejvíce informací, které uživatel o dokumentu má. Bez minimálních údajů nelze formulář uložit. Upozornění na dokument, jež by knihovna v rámci povinného výtisku měla mít a nemá, jsou velmi cenná. Díky této kooperaci uživatelů a knihovníků se již podařila obstarat celá řada dokumentů.

L. Machačová zmínila, že práce s on-line formulářem pro dezideráta je pro knihovníky pracná a časově náročná. Na základě dotazu, jakým způsobem se vlastně v knihovně evidují tyto návrhy na nákup, se rozpoutala divoká diskuse, protože L. Machačová uvedla papírovou formu, což v dnešní době technických vymožeností je považováno za přežitek.

Příjemné prostředí a pohodlí aneb Co s interiéry knihoven (den třetí)

Tento tematický blok závěrečného třetího dne byl zacílen na interiéry knihoven. Všechny přednášející (samé ženy) se shodly na tom, že knihovna je místem, kde by se měl uživatel cítit jako doma v obývacím pokoji. Pohodlný nábytek, hezké barvy, příjemné osvětlení, možnost občerstvení a neodmyslitelně k tomu vstřícný a kvalifikovaný knihovník. Nejvíce mě zaujala prezentace Ivanky Horákové (SVK Plzeňského kraje, Plzeň), která přiblížila rekonstrukci prostor původního kláštera na knihovnu. Propojování moderních prvků a historických budov je vždy riskantní záležitostí a vyžaduje spoustu citu. Když se to ale podaří, pak to stojí za to.

Třídenní konferenci výborně shrnula Zlata Houšková z Národní knihovny v Praze a zakončila svým pověstným břitkým humorem:

Tak zase za rok na Seči v Českých Budějovicích

 

Zlata Houšková

Závěr

Konference Knihovny současnosti je bezpochyby největší knihovnickou konferencí v České republice. O její kvalitě a přínosu svědčí každoroční vysoký počet účastníků (letos cca 311 osob). Moje očekávání rozhodně nezklamala, organizace nevázla, prezentace byly inspirativní, moderátoři a přednášející výborní. Také si myslím, že setkávání knihovníků z různých druhů knihoven a navazování kontaktů je prospěšné pro obě strany. Část z nich mnohdy ani netuší, co všechno práce jejich kolegů obnáší.

Použité zdroje

1. Osobní účast

2. Knihovny současnosti 2010 : sborník z 18. konference, konané ve dnech 14. -16. září 2010 v Seči u Chrudimi. Ostrava : Sdružení knihoven ČR, 2010. 290 s. ISBN 978-80-86249-59-9.

Fotogalerie

Líbil se vám článek?
Stáhnout článek v PDF

0 komentářů

Přidat komentář

(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.
(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.

Přečtěte si také

Přihlášení Registrace
RSS Facebook Twitter YouTube
Zobrazit standardní verzi webu

Taky děláme

Feedback