Universal Learning Design: nové technologie pro handicapované studenty

Zpráva z 1. ročníku konference Universal Learning Design, zaměřené na téma přístupnosti ve vzdělávání na vysokých školách.
Mezinárodní konference Universal Learning Design se pod záštitou ministra školství, mládeže a tělovýchovy České republiky a rektora Masarykovy univerzity uskutečnila ve dnech 8. až 11. února 2011 v prostorách hotelu International v Brně, a to u příležitosti desátého výročí zřízení Střediska pro pomoc studentům se specifickými nároky na Masarykově univerzitě, které bylo také pořadatelem celé akce.

Za téma této konference byla zvolena obecná přístupnost vzdělávání na vysokých školách a rozčleněno bylo do následujících sekcí:

  • Jazyková kompetence sluchově postižených a role znakových jazyků v terciárním vzdělávání.
  • Standardy pro zajišťování obecné přístupnosti vysokých škol a testování osob se specifickými nároky.
  • Obecná přístupnost webu, softwarového prostředí, elektronických dokumentů a veřejných elektronických knihoven pro účely terciárního vzdělávání.
  • Specifické poruchy učení a další typy neurodiverzity v terciárním vzdělávání a prostředky k jejich kompenzaci.

Tyto sekce probíhaly simultánně ve třech místnostech a bylo tedy třeba pečlivě zvažovat svůj výběr. Tato zpráva dává nahlédnout do každé z nich, avšak primárně je zaměřena na první z výše vypsaného seznamu.

Primárními jazyky konference byla čeština a angličtina, avšak ‑ ve jménu přístupnosti  byli přítomni taktéž překladatelé do znakových řečí těchto jazyků a své využití našly i dva velké monitory, na nichž se zobrazoval simultánní přepis slov řečníků.

Zahájení konference

Standardy pro zajišťování obecné přístupnosti vysokých škol a testování osob se specifickými nároky

Moderátor: Alan Hurst

Universal Design and Disabled Students: From Inclusion to Excellence (Alan Hurst - National Bureau for Students with Disabilities, United Kingdom)

Profesor Hurst začal svou přednášku, jenž byla zároveň úvodem k celé sekci, názorem, že problémy přístupnosti ve vzdělávání vznikají u vyučujících, respektive jejich přístupem k inkluzivní pedagogice. Je třeba aplikovat tři základní principy:

  1. Přejít od medicínského modelu k modelu sociálnímu.
  2. Dát studentům prostředky k nezávislému životu, stejně jako možnost volby.
  3. Při jednání s lidmi se nezaměřovat na rovnost podmínek - jednat se všemi stejně, neboť nejsme všichni stejní - ale na spravedlivost.

Dále se přednášející zaměřil na druhy bariér, jež před studenty stojí, a vyzdvihl nutnost zavedení antidiskriminačních zákonů, monitoringu kvality výuky a vytváření specializovaných týmů. Na závěr své přednášky pak krátce představil seznam zásad pro práci s handicapovanými - The Quality Assurance Agency for Higher Education.

Alan Hurst

Personal Autonomy and Educational Inclusion - SZS - A Holistic Approach (Joachim Klaus, Study Centre for the Visually Impaired Students, Karlsruhe)

Na úvod svého referátu zabrousil Joachim Klaus krátce do historie své univerzity, resp. do roku 1986, kdy zde začala tvorba speciálních programů pro nevidomé studenty. Poté pustil připravený film. Ten mj. seznámil obecenstvo s přístupem SZS k problematice přípravy ke studiu, kde je kladen důraz na týmovou práci studentů, připravenost rodičů a proaktivní přístup.

Dále se na plátně vyskytly využívané technologie usnadňující nevidomým studentům práci s materiály. Taktéž bylo možno zhlédnout proces zpřístupňování studijních testů a došlo i na problematiku studia v zahraničí. Centrum se také zaobírá samotnou přípravou na zaměstnání, kde je kladen důraz na přijímací pohovory a komunikaci s kolegy. Na závěr pan Klaus krátce představil několik plánovaných projektů SZS.

Jazyková kompetence sluchově postižených a role znakových jazyků v terciárním vzdělávání

Moderátor: Arnfinn Muruvik Vonen

The language situation of Deaf and hard-of-hearing students in higher education (Arnfinn Muruvik Vonen - University of Oslo, Department of Special Needs Education)

Ve jménu přístupnosti začal doktor Vonen svou přednášku objasněním anglické terminologie týkající se neslyšících a rozčleněním běžných a znakových jazyků. Navázal pak představením problémů, s nimiž se neslyšící potýkají jak při studiu, tak v běžné komunikaci. Zmiňme například faktory související s komunikačním partnerem, faktory fyzického prostředí a faktor tématu diskurzu. Na tomto místě se přednášející krátce dotkl Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením a poukázal na její nedostatky.

Poté se již věnoval konkrétním problémům, se kterými se handicapovaní během studia setkávají, a nástrojům pro jejich řešení. Mezi ně patří interpretace do znakové řeči, speech-to-text a samozřejmě přístupné elektronické zdroje. Bylo taktéž poukázáno na potíže, se kterými je třeba při modifikaci studijních programů, metod výuky a zkoušek počítat. Na závěr řečník zdůraznil nutnost rozvíjet terminologii této oblasti, aby ji bylo možno lépe pochopit.

Arnfinn Muruvik Vonen

Linguistic Competence of the Persons with Severe Hearing Impairment in English as a Foreign Language (Ewa Domagała-Zyśk - John Paul II Catholic University of Lublin)

Po stručném uvedení své univerzity a forem podpory, které poskytuje, představila doktorka Domagała-Zyśk výzkum týkající se výuky angličtiny coby cizího jazyka pro nedoslýchavé a neslyšící. Otázky se týkaly přístupu, metod a techniky používaných v lekcích individuální a skupinové výuky, názorů studentů na výuku etc. Poté byly prezentovány výsledky analýzy jednotlivých kompetencí:

  • Paměť - neslyšící mají velice dobrou prostorovou paměť fungující lépe než paměť lingvistická.
  • Percepce - vizuální vnímání není automaticky lepší, narozdíl od periferního, a je lépe vyvinuto u dospělých jedinců.
  • Styl učení - je reflexní a smyslový (spíše než verbální).
  • Motivace - je větší na primárním stupni výuky, důležitým faktorem je učitel.

Závěrem přednášející předestřela několik otázek, jež přetrvávají: Jak zvýšit motivaci studentů? Jakým způsobem pomáhat studentům zlepšovat jejich kompetence? Jak ve výuce využívat CIT?

Ewa Domagała-Zyśk

The Role of E-Learning in the Education of the Deaf (Tomáš Sklenák et al. - Teiresias Centre, Masaryk University)

Tomáš Sklenák začal svou přednášku vymezením pojmu elearning. Za svou zde pojal definici Evropské komise. V závislosti na ní rozdělil elearning na několik druhů: offline, online, synchronní, asynchronní a blended learning. Poté se krátce věnoval technické stránce, kde se dotkl i LMS systémů, a přikročil přímo k tématu zapojení elearningu do výuky neslyšících, výuky jazyků a výuky kombinované. Představil také INOSESP coby příklad e-learningu na středních školách, projekt Eliška a elearningové kurzy na Masarykově univerzitě. V závěru přednášky se pan Sklenák podělil s publikem o závěry z výzkumu hodnotící přínos elearningu ve výuce neslyšících, stejně jako jeho nevýhody.

Tomáš Sklenák

Universal Learning Design and Masaryk University Admission Procedure (Petr Peňáz, Tomáš Sklenák, Lucie Štefková, Alexandr Zvonek - Teiresias Centre, Masaryk University)

Tuto přednášku začal opět Tomáš Sklenák, a to vyslovením názoru, že přístupnost není jen věcí samotného studia, ale i přijímacího řízení. Informace o studiu i přijímací testy by měly být odpovídajícím způsobem upraveny. V této souvislosti poukázal na fakt, že zatímco práva a nároky neslyšících jsou v legislativě již ukotveny, zahraniční studenti a jiné minority podobnou ochranu nemají.

V tomto místě navázal Alexandr Zvonek, který dodal, že je třeba prokázat určitý počet těchto studentů v programech, aby mohla být nastartována výuka i v jiném než státním jazyce. V další části své řeči poukázal na následující problém: Testy na Masarykově univerzitě jsou vypracovávány bez ohledu na to, že budou později zpřístupňovány. Pracovníci, kteří se o podobné úpravy starají, dostávají testy již hotové, místo aby se na procesu vytváření testů podíleli.

Pan Zvonek se pak již zaobíral konkrétní problematikou zpřístupňování modulů testů studijních předpokladů na Masarykově univerzitě, jednotlivě je představil a poukázal na problémy, s nimiž se zde středisko Teiresiás setkává.

OCELLES Project Concepts and Lexicons in Written and Signed Languages Observatory (Cedric Moreau - INS HEA)

Cedric Moreau začal prezentaci o projektu OCELLES nastíněním historického kontextu, v němž dílo vznikalo - pozastavil se zejména nad dočasným zákazem znakové řeči ve Francii, díky němuž vznikly mezi jednotlivými regiony koncepční i jazykové bariéry. Poté představil několik slovníků znakového jazyka, jako například Inventory Dictionnaire Visuel Bilingue, a zdůraznil, že postrádají psané definice jednotlivých znaků. Poukázal ale i na další skutečnosti, jež je limitují.

Poté přikročil již k samotnému projektu OCELLES - jde o bilingualní elektronický slovník, obsahující definice i odkazy, které jsou užitečné pro porozumění významům znaků. Pro jediný pojem se jich však může vyskytovat několik, a to právě díky výše zmíněnému historickému vývoji znakového jazyka. V programu přednášky poté následovaly názorné ukázky práce v jeho rozhraní, představení navigace, způsobů vyhledávání, systému klasifikace, použitých technologií a licencí.

Visualization of Spoken Language by a Visually Accessible Synchronous Transcription, Speech-to-Text Reporting, and Other Systems of Communication for Persons with Hearing Impairment Usable in Tertiary Education (Gabriela Vojáčková - Teiresias Centre, Masaryk University)

Na úvod Gabriela Vojáčková promítla několik grafů znázorňujících počty studentů se sluchovým postižením na Masarykově univerzitě a vyzdvihla zde cifry poukazující na procento využívání nástrojů speechtotext. Po této názorné ukázce přikročila přímo k rozboru této technologie, počínaje rozdělením dle typů zápisu na vizualizační, jenž je poskytován simultánně v reálném čase,  typ registrace - rovněž simultánní, avšak ne nezbytně v reálném čase - a konečně typ zvaný obsah, který je studenty využíván při studiu na zkoušky a je možné ho archivovat.

V části obsahující specifika lekcí a seminářů poukázala přednášející na to, že zápis je možno provádět pouze se souhlasem učitele, jelikož jej může rušit. Pokud je umožněno, aby byl zápis prováděn, je žádoucí, aby vyučující poskytl své materiály zapisovatelům předem.

Závěrem přednášky paní Vojáčková vyjmenovala nejpalčivější problémy, s nimiž je třeba při použití speech-to-text počítat, jako například skutečnost, že výuka je založena na nelineárním textu a často dochází i ke střídání řečníků.

Experience of Providing Simultaneous Transcript to Universities and Sample of Some Other Options, Including On-line Transfers (Martin Novák - Czech Union of the Deaf)

Inženýr Novák započal svou přednášku zmínkou o aktivitách České unie neslyšících na poli legislativy, jejímž výsledkem byl mimo jiné zákon o komunikačních systémech z roku 2008. Na základě konzultací s ministerstvem práce a sociálních věcí byl simultánní přepis také později zaregistrován jako sociální služba. Řečník v tomto místě zdůraznil fakt, že v roce 2011 nebyla na tuto službu poskytnuta žádná dotace. Stejně tak upozornil, že ačkoliv existuje na vysokých školách možnost objednání vizualizátora znakové řeči, neexistuje možnost objednání přepisovatele. To lze přičítat skutečnosti, že přepis musí vysoké školy hradit z vlastních fondů.

V druhé části přednášky se řečník věnoval poznatkům z realizace těchto zápisů na českých vysokých školách. Taktéž rozdělil simultánní přepis podle způsobu zajištění, rozebral jejich specifika, zdůraznil jejich výhody a nevýhody a nastínil pohled do budoucna. Svou řeč uzavřel tvrzením, že pokud budou zajištěny služby pro studenty se specifickými potřebami, lze očekávat, že počty těchto studentů na univerzitách stoupnou.

A Wireless System for Real-Time Distribution of Visually Accessible Synchronous Transcription (Speech-to-Text Reporting) Targeted to Larger Group of Users with Hearing Impairment in Environment of (Not Only) Tertiary Education (Jiří Tužil - Teiresias Centre, Masaryk University)

Jiří Tužil otevřel své téma konstatováním, že počty studentů závisejících na službě speech-to-text se neustále zvyšují. To lze vyřešit dvěma způsoby: připojením dalších vizuálních výstupů, tedy dalšími obrazovkami, nebo pomocí technologie VNC sharing - sítě, díky níž dostávají uživatelé výstup do svých vlastních zařízení. To samozřejmě vyžaduje určitý stupeň technické podpory a rovněž je tím znesnadněna práce přepisovatele, který se nemůže ve svém textu vracet zpět. Zde řečník danou problematiku rozdělil na dvě kategorie:

  • Automatický text překládaný z hlasového vstupu algoritmem.
  • Centralizovaný speech-to-text, kdy se přepisovatel nachází v centrále a výstup rozesílá pomocí sítě.

V návaznosti na toto rozdělení pan Tužil představil technologii Polygraf - systém pro sledování zápisu mluveného projevu v reálném čase vyvinutý střediskem Teiresiás. Jeho výhodou je, že nevyžaduje internetové připojení, je kompatibilní s prostředími, která využívá většina uživatelů, dále umožňuje základní obousměrnou komunikaci a v neposlední řadě mnozí ocení nastavitelnost základních parametrů přijímaného textu. Ve zbytku přednášky byla představena specifika přístroje, hardwarové a softwarové komponenty a dosavadní zkušenosti s využitím. Systém byl používán na Masarykově univerzitě a také na této konferenci.

TV Subtitles as a Tool for Enhancing Language Skills for Deaf Persons (Věra Strnadová - Czech National Disability Council)

Přednáška byla zahájena představením průzkumu, jehož účelem bylo vyvrácení tvrzení, že neslyšící při sledování televize nepoužívají titulky. Byl realizován na Slovensku, kde byly analyzovány odpovědi 851 respondentů. Výstupem bylo překvapivé zjištění, že titulky vyžaduje téměř 100 % neslyšících. Z výsledků dále vyplývá, že uživatelům činí čtení titulků problémy, jelikož nemají možnost se v nich vracet zpět. V důsledku malých jazykových zkušeností - a s tím souvisejících problémů s porozuměním psanému textu - neslyšící příliš nečtou, avšak filmy sledují rádi. Čtení titulků jim pomáhá v jazykové kompetenci porozumění běžnému textu. Dalším výstupem průzkumu je zjištění, že pro Slováky je velmi náročné číst české titulky používané na slovenských televizních stanicích.

Výsledky výzkumu jsou tedy silným argumentem pro to, aby se ve slovenské televizi začaly používat slovenské titulky. Na jejich základě si Asociace organizací neslyšících, nedoslýchavých a jejich přátel stanovila za cíl pomoci slovenským kolegům jednat se slovenskými televizními stanicemi a podat pomocnou ruku při školení kvalitních titulkářů.

Obecná přístupnost webu, softwarového prostředí, elektronických dokumentů a veřejných elektronických knihoven pro účely terciárního vzdělávání

Moderátor: Klaus Miesenberger

Universal Accessibility of Documents: Workflows and Tools for Efficient Service Provision (Klaus Miesenberger - University of Linz)

Jako většina přednášejících i doktor Miesenberger začal svou řeč pohledem do minulosti, od Gutenberga až po ICT revoluci a vznik myšlenky Design for All - standardizovaných formátů pro lidi s postižením. Dále řečník přikročil přímo k problémům, na něž narazil při provádění testů textů a dokumentů, které zasílají vydavatelé v elektronické formě. Jde předně o nesprávnou strukturu metadat, nekorektní bibliografická a administrativní metadata a absenci textových ekvivalentů pro grafické prvky. Po tomto shrnutí zdůraznil přednášející nutnost změny. Je třeba se naučit, jak zaintegrovat různé zdroje do našich systémů poskytování služeb. Toho by mělo být dosaženo pomocí školení vydavatelů, nelze předpokládat, že se proces změní sám. V souvislosti s tím představil doktor Miesenberger  dva projekty:

  • METAe - Meta Data Engine: sofware extrahující metadata během průběhu digitalizace,
  • docWORKS[e]: nástroj pro řízení a digitalizaci workflow.

Závěrem bylo představeno několik nových uživatelských a asistenčních nástrojů jako eAccess+ a bookshare.org.

Specifické poruchy učení a další typy neurodiverzity v terciárním vzdělávání a prostředky k jejich kompenzaci

Moderátor: Willy Aastrup

The Significance of a Diagnosis and Analysis of Needs for Determining Modifications with Regard to Individuals with Specific Learning Disorders (Václav Mertin - Charles University, Prague)

Doktor Václav Mertin zahájil svou emotivní přednášku, která jako jediná na konferenci probíhala bez pomoci projektoru, statistikou pojednávající o počtech studentů se specifickými poruchami. Podrobil kritice současný systém, kdy intaktní jedinci jsou vzděláváni v hlavním proudu, zatímco studenti se specifickými poruchami jsou separováni. Poukázal též na fakt, že pokud jedinec v českém vzdělávacím systému nezapadne do určité kategorie, neumí s ním onen systém pracovat.

Systém vychází ze zdravotnické nomenklatury, kdy je po stanovení diagnózy přesně stanoven postup. Doktor Mertin však za výrazně lepší řešení považuje metodu, kdy jsou analyzovány silné a slabé stránky jedince a na základě výstupu je s ním odpovídajícím způsobem pracováno. Pedagogové dle něj požadují jiné informace, než jim je schopen poskytnout zdravotnický klasifikační systém, těžiště by se mělo přesunout od diagnostiky k intervenci. Na závěr řečník podtrhl nutnost povzbuzení aktivity jedinců se specifickými poruchami. Čím více se snaží, tím více podpory by se jim mělo dostávat.

The System I4Control® - Hands-Free Interaction with a Computer (Marcela Fejtová, Martin Dobiáš - Faculty of Electrical Engineering, Czech technical university in Prague; Vratislav Fabián - Medicton group Ltd., Prague)

Dle mého mínění nejpoutavější přednášku zahájil inženýr Vratislav Fabián. The System I4Control je technologie, díky níž mohou handicapovaní ovládat PC jen pomocí pohybů očí či hlavy, popřípadě jen mrkáním. Kamera je umístěna na obrubě brýlí a snímá pohyb očí uživatele. Toto snímací zařízení musí být patřičným způsobem nakalibrováno, což zahrnuje proces detekce středu zornice. Poté systém funguje podobně jako joystick. Pohnutím panenky v jistém směru se taktéž pohne kurzor. Celý systém je zastřešen softwarem, který umožňuje ovládat všechny funkce počítačové myši.

Velmi zajímavý je způsob, jak pomocí tohoto systému psát. Ve spolupráci s Ústavem pro český jazyk bylo vyvinuto několik klávesnic. Mezi ně patří klávesnice s písmeny umístěnými od středu dle užívanosti, nebo třeba predikční klávesnice, pracující na stejném principu jako ovládací prvky mobilních telefonů. Taktéž je k dispozici piktogramová klávesnice s audiovýstupem, klávesnice obrázková, či klávesnice piána.

Systém je koncipován tak, aby bylo ovládání co nejrychlejší a vyžadovalo co nejméně pohybu. Má samozřejmě stále několik omezení, jako například případy, kdy algoritmus spatně detekuje střed oka, například kvůli vlivu slunečního světa.

Ve zbytku přednášky byla doplněna další specifika, jako certifikace systému a komerční dostupnost. Na závěr Martin Dobiáš předvedl názornou ukázku použití tohoto zařízení.

Závěr

Universal Learning Design byla jistě na naše poměry zcela unikátním zdrojem informací o problematice přístupnosti ve vzdělávání na vysokých školách. Rozdělení na čtyři části zajistilo dostatečnou rozmanitost v tematice, avšak je třeba zmínit, že příspěvky jednotlivých přednášejících se v jednotlivých tematických sekcích mnohdy obsahově překrývaly.

Heslo „přístupně o přístupnosti", které by celou konferenci mohlo zaštítit, nebylo však vždy dodrženo, a to v důsledku drobných pochybení v organizaci, kvůli nimž byli přednášející často v časovém presu a museli své přednášky mnohdy zkracovat, což vedlo mimo jiné také k rychlejším proudu slov. Tato skutečnost pak činila obtíže jak překladatelům do znakových jazyků, tak překladatelům do druhého primárního jazyka konference. Rovněž se vyskytlo několik drobných potíží s technickým vybavením, nicméně nic závažného.

Celkově však byla tato akce zajímavým, přínosným a předně inspirativním setkáním kapacit z oboru přístupnosti i širší veřejnosti a nelze než doufat, že první ročník nebude ojedinělou událostí.

Fotogalerie

Líbil se vám článek?
Stáhnout článek v PDF

1 komentář

Obrázek uživatele Jiří Stodola

Škoda že jste se více nezaměřil na třetí sekci, protože právě ona má ke knihovní a informační vědě nejblíže. Co na ní bylo do očí bijící, bylo naprosté přehlížení role informační a knihovní vědy a zároveň zcela samozřejmé využívání jejích výsledků - jako by to byly přírodní suroviny. Přestože o knihovnách nepadlo ani slovo, zaznamenal jsem několik dialogů v diskusním čase přibližně takového charakteru:

Otázka: Kde berete metadata pro váš systém?

Odpověď: Z knihoven. 

 

Přidat komentář

(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.
(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.

Přečtěte si také

Přihlášení Registrace
RSS Facebook Twitter YouTube
Zobrazit standardní verzi webu

Taky děláme

Feedback