Zpráva z první Wikikonference v České republice

Úvod

S myšlenkou uspořádat konferenci o Wikipedii a ostatních projektech nadace Wikimedia si dobrovolní přispěvovatelé pohrávali již několik let. Až se vznikem občanského sdružení Wikimedia Česká republika (WM ČR) v roce 2008 však začala tato idea nabývat reálných rozměrů. Především díky iniciativě místopředsedy sdružení Miroslava Langera bylo na podzim tohoto roku oficiálně ohlášeno datum a místo konání vůbec první wikikonference v České republice. Za den konání byl vybrán 5. prosinec, prostory poskytla Městské knihovny v Praze v podobě Malého sálu s kapacitou zhruba 150 míst. Konference byla zaměřena na zdroje a její oficiální název zněl Wikikonference: Wikipedie a její zdroje, Wikipedie jako zdroj.

Možná právě díky nešikovně vybranému mikulášskému datu byl sál v nejlepších chvílích zaplněn sotva z poloviny, maximální počet posluchačů se pohyboval snad okolo osmdesáti. Program byl rozdělen na dopolední a odpolední část, přičemž v každé vystoupilo pět přednášejících s oficiální délkou příspěvků o 20 nebo 40 minutách.

Dopolední blok

Přesně v 10:00, kdy měla konference oficiálně začít, se slova chopil hlavní organizátor celé akce Miroslav Langer. Po úvodním proslovu za přednášející stolec usedl publicista, mediální odborník a pedagog z Fakulty sociálních studií UK Milan Šmíd. Ve svém příspěvku s názvem Informační zdroje na internetu a jejich využití se zabýval obecnou problematikou internetových zdrojů a jejich využíváním, tu a tam přitom svůj výklad dal do kontextu s Wikipedií. Podle Šmída každý internetový zdroj vzniká za nějakým účelem a v nějakém kontextu; při jejich hodnocení je proto třeba z těchto skutečností vycházet. Šmíd dále krátce hovořil o tzv. neviditelném webu či o problematice vyhledávačů typu Google. Webové vyhledávače totiž nevytváří nové informace, avšak slouží k jejich vyhledávání. Na každý uživatelův dotaz odpovídají seznamem odkazů od domněle „nejdůležitějšího", čímž de facto provádí selekci informací a rozhodují „důležitosti" předkládaných informací. Závěrem Šmíd vyjádřil názor, že Wikipedii lze nejlépe využít jako jakýsi rozcestník, od kterého by se badatel mohl „odpíchnout" dále; za relevantní zdroj ji nepovažuje.

I. Mediální analytik Milan Šmíd během přednášky (foto Petr Novák, Wikipedia; dostupné pod CC-BY-SA 3.0)

Následně se slova ujal Michal Klajban, který hovořil o WikiProjektu Kvalita a tzv. dobrých a nejlepších článcích. WikiProjekt Kvalita je jeden z projektů Wikipedie, jehož vznik spadá do června 2007. Jeho účastníci se snaží pozvednout kvalitu Wikipedie zejména tím, že doplňují zdroje do jednotlivých článků a zároveň se snaží nabádat nové přispěvatele k tomu, aby tyto zdroje doplňovali. Jak Klajban totiž upozornil, že ne každý přispěvatel považuje uvádění zdrojů za samozřejmost, jako je tomu např. v akademické sféře. Dalším tématem, o kterém se zmínil, byly tzv. nejlepší a dobré články, což je zvláštní kategorie článků na Wikipedii, které jsou považovány za kvalitnější výtvory a často se např. objevují na hlavní straně v podobě článku týdne. Po skončení přednesu se v sále konala poměrně dlouhá diskuse, které se mimo jiné účastnil i jeden z předních českých odborníků na kosmonautiku Antonín Vítek. Vítek vyjádřil pochybnost nad tím, že česká média jsou věrohodným zdrojem a zároveň doporučil, aby se při hledání zdrojů wikipedisté vždy snažili dopátrat primárního zdroje. Poměrně dlouhotrvající diskusi nakonec přerušil moderátor Miroslav Langer, avšak program již nabral určité zpoždění.

Bez dalších průtahů se proto za mikrofon postavil Petr Kadlec, nejdéle působící správce české jazykové verze Wikipedie. Kadlec svůj příspěvek nazval Licencování Wikipedie - Obsah Wikipedie z hlediska autorského práva. Hovořil o možnostech a podmínkách využívání obsahu projektů Wikimedia; svůj výklad přitom konstruoval tak, aby byl přístupný laikům a zároveň občas zabíhal i do poměrně velkých detailů, takže si na své přišli i ti, kteří už určité znalosti o licencování projektů Wikimedia mají. Jeden z klíčových zlomů pro projekty nastal v roce 2008, kdy došlo k přelicencování obsahu z dosavadní, často nevyhovující licence GFDL na licenci Creative Commons - Uveďte autora zachovejte licenci 3.0. Díky tomu již není třeba při používání obsahu Wikipedie uvádět např. seznam všech autorů daného díla či plný text licence GFDL.

II. Petr Kadlec přednášející o licenční politice projektů Wikimedia, v pozadí organizátor celé akce Miroslav Langer (foto Petr Novák, Wikipedia; dostupné pod CC-BY-SA 3.0)

Po Kadlecovi byl na podium pozván další speciální host, a to Štěpán Bechynský, vývojář firmy Microsoft ČR. Bechynský na konferenci představil Microsoft Surface - zařízení ve tvaru konferenčního stolku, které v sobě ukrývá počítač s několika infračervenými kamerami. Kamery mají za úkol snímat a zpracovávat pohyb na zobrazovací plastové desce stolu. Díky této technologii je „displej" vysoce odolný, dle Bechynského slov s přehledem vydrží pád půllitr piva či rozlitou tekutinu. Microsoft Surface je určen zejména pro kolektivní práci - umožňuje rozpoznat velký počet dotyků, takže je možné, aby na něm pracovalo více lidí ve stejný okamžik. Sám Bechynský tvrdil, že měl možnost spatřit více jak 100 rozpoznaných dotyků. Nevýhodou celého zařízení je poměrně vysoká cena, hmotnost a skutečnost, že jednotlivé aplikace do Microsoft Surface je nutno vytvářet přímo na míru. Bechynský měl celé zařízení s sebou a pro zájemce jej předváděl v předsálí.

III. Štěpán Bechynský a jeho přednáška o Microsoft Surface (foto Petr Novák, Wikipedia; dostupné pod CC-BY-SA 3.0)

Dopolední blok byl uzavřen přednáškou o Wikizdrojích, projektu nadace Wikimedia, který má za cíl shromažďovat texty uvolněné pod svobodnými licencemi nebo volná díla. Přednášející, vystupující pod přezdívkou Milda, představil historii Wikizdrojů a jejich cíle. Jsa si vědom nesrovnatelně větších projektů s podobnými cíli jako je projekt Kramerius, přednášející upozornil, že Wikizdroje mají cíle trochu odlišné. Mimo jiné slouží jako úložiště méně významných děl české literatury nebo jako úložný projekt pro překlady děl, které byly uvolněny pod některou ze svobodných licencí. Na Wikizdroje pak bývá přednostně odkazováno z Wikipedie a naopak. Texty na Wikizdrojích procházejí korekturami, což se na Google Books či projektu Kramerius neděje. Vzhledem k tomu, že čas určený pro přednášku o Wikizdrojích byl přetažen, stala se z už tak krátké půlhodinové pauzy na oběd přestávka zhruba patnáctiminutová. Kdo se za ten čas stihl naobědvat, klobouk dolů.

Odpolední blok

I když byla přestávka krátká, stihla sál opustit zhruba třetina lidí, takže ke druhé půli se jich sešlo snad okolo čtyř desítek. V odpoledním bloku se vystřídali moderátoři - Miroslava Langera vystřídal Pavel Hrdlička. Odpolední část započala krátce po 13. hodině vyhlášením Cen za rozvoj České Wikipedie, které společně vyhlásili předseda WM ČR Petr Novák a Jan Spousta, zástupce České spořitelny, hlavního sponzora soutěže. Cílem několik měsíců probíhající soutěže má být vznik kvalitních hesel a přísun nových editorů. Nejúspěšnější účastníci soutěže budou oceněni hmotnými cenami počínaje netbooky a konče myšmi.

Po vyhlášení cen se postu přednášejícího zhostil Jan Lochman, zakladatel české jazykové verze Wikiverzity, projektu zaměřeného na vzdělávání. Představil historii projektu, který se svou koncepcí výrazně liší od ostatních projektů Wikimedia. Jak Lochman upozornil, koncepce Wikiverzity ani po několika letech v podstatě není ustálena a projekt se pořád vyvíjí. Lochman mimo jiné vyslovil názor, že uživatel se prací v projektu učí prakticky neustále. Zvláštností přitom je, že se na Wikiverzitě takřka každý uživatel může zároveň zhostit role pedagoga.

IV. Jan Lochman přednáší o Wikiverzitě (foto Petr Novák, Wikipedia; dostupné pod CC-BY-SA 3.0)

Po Lochmanově vystoupení o slovo nečekaně požádal profesor, filosof, překladatel a vysokoškolský pedagog Jan Sokol. Sokol, sám aktivní wikipedista, se sice nevyjádřil k tématu Lochmanovy přednášky, nýbrž se snažil přesvědčit posluchače o tom, že německá, anglická, a do jisté míry i francouzská Wikipedie už jsou natolik kvalitní, že je lze považovat při psaní článků na české Wikipedii za relevantní zdroje. Česká Wikipedie je pak vzhledem k české kultuře a jazyku velmi specifická, proto je nutné k ní i tak přistupovat. Polemizoval rovněž s nejasným rozdělením hesel mezi Wikipedii (encyklopedii) a Wikislovník (slovník). Možná i díky upřímně míněné větě „Wikipedii píšeme proto, protože ji máme rádi", sklidil od přítomných v sále potlesk.

V. Nečekaný projev prof. Jana Sokola (foto Petr Novák, Wikipedia; dostupné pod CC-BY-SA 3.0)

Po vstupu Jana Sokola konference dále pokračovala dle programu. Na podium nyní opět vstoupil Miroslav Langer, nyní však již v roli přednášejícího. Jeho příspěvek nesl název České fotografie v darech německých institucí pro Wikimedia Commons. V posledních dvou letech dvě významné německé instituce Německá fototéka[1] (v orig. Deutsche Fotothek) a Německý spolkový archiv[2] (Bundesarchiv) uvolnily okolo 330 000 fotografií pod německou verzí licence CC-BY-SA 3.0. Ve spolupráci s německou pobočkou Wikimedia Deutschland byly všechny tyto fotografie nahrány na Wikimedia Commons. Tento průkopnický počin umožňuje za dodržení jednoduchých podmínek takřka bez omezení využívat historicky a kulturně často velmi hodnotné fotografie. Langer představil část z fotografií, které se přímo týkají České republiky či historických českých zemí, a v závěru vyslovil přání, že by si české instituce mohly vzít z německého vzoru příklad.

Zhruba deset minut před půl třetí bylo pomyslné přednášející žezlo předáno Petru Brožovi, hlavnímu řešiteli grantu Fotografie českých obcí. Grant v celkové částce 2500 amerických dolarů byl poskytnut nadací Wikimedia Foundation a jeho cílem je získat pod svobodnou licencí co nejvyšší počet fotografií různých českých obcí, vesnic a významných či jinak zajímavých míst České republiky. Účastníci grantu ze všemožných koutů republiky objíždějí zmíněná míst v okolí svého bydliště, vše fotí a následně nahrávají na Wikimedia Commons pod svobodnou licencí. Z přiděleného grantu je jim vyplaceno cestovné. Dle Brožových slov bylo dosud vyplaceno něco přes 9000 korun.

Následnou přednášku s názvem Wikimedia Česká republika pronesl sám předseda sdružení Petr Novák. WM ČR má povahu občanského sdružení a oficiálně vznikla 6. března 2008. Jedná se o jedinou oficiální instituci, která v České republice zastřešuje projekty Wikimedia. Cílem sdružení je „propagace a podpora svobodné tvorby na území České republiky se zaměřením na projekty nadace Wikimedia."[3] Dále zprostředkovává komunikaci s „centrální" pobočkou Wikimedia Foundation a její členové se věnují propagaci českých projektů nadace Wikimedia (např. na knižních veletrzích).

Závěrečná tematická přednáška byla opět vyhrazena Miroslavu Langerovi, který jen krátce představil další novinku, kterou přinesl vznik české pobočky nadace Wikimedia - časopis Wikimedium. Teprve druhé, výjimečně tištěné číslo časopisu bylo návštěvníkům konference volně k dispozici. Čtvrtletník by měl nadále vycházet jen v elektronické podobě a bude k dispozici i nadále zdarma. Časopis se zabývá projekty nadace Wikimedia a jeho cílovou skupinu tvoří wikipedisté i široká veřejnost.

Posledních několik desítek minut bylo vyhrazeno volné diskusi nejen o hodnocení celé wikikonference, ale i o případné budoucnosti dalších wikikonferencí. Zbylí účastníci se vesměs kladně vyjadřovali k případnému dalšímu uspořádání wikikonference a vyjadřovali možné cesty, kterými by se wikikonference mohly v budoucnu stát úspěšnější. Přesně na čas, tedy v 16:00, byla celá konference ukončena děkovnými slovy Miroslava Langera.

Závěr

Relativně nízkou návštěvnost možná poznamenal nešťastný výběr data - 5. prosince většina rodičů přece jen zůstane doma s dětmi, aby spolu strávili Mikuláše, než aby chodili po konferencích. Nicméně i přes relativně nízkou návštěvnost se dá říci, že konference byla úspěšná. Přednášející se snažili srozumitelnými a zároveň zasvěcenými způsoby zprostředkovat posluchačům základní témata týkající se Wikipedie (resp. projektů Wikimedia) a jejích zdrojů a představili i Wikipedii jako možný zdroj. K příjemným zpestřujícím okamžikům patřila relativně krátká návštěva profesora Sokola a ještě kratší přítomnost České televize, která o konferenci odvysílala na svém zpravodajském programu ČT 24 krátkou reportáž.

VI. Předseda občanského sdružení Wikimedia Česká republika Petr Novák při rozhovoru pro Českou televizi (foto Danny B. - Wikimedia ČR; dostupné pod CC-BY-SA 3.0)

Text článku i fotografie jsou dostupné pod licencí Creative Commons Uveďte autora - Zachovejte licenci 3.0.

[1] Zpráva o daru je dostupná na http://commons.wikimedia.org/wiki/Commons:Bundesarchiv.

[2] Zpráva o daru je dostupná na http://commons.wikimedia.org/wiki/Commons:Deutsche_Fotothek.

[3] Doslovně citováno z oficiálního webu sdružení http://www.wikimedia.cz/.