Wikikonference: Medici se již učí z WikiSkript

Wikikonference byla rozdělena do sedmi bloků a konala se současně ve tří různých místnostech. Nebylo tedy možné zúčastnit se všech bloků, absolvoval jsem tedy bloky III, VI a VII s názvy Komunita Wikimedia; WikiSkripta; Wikiverzita, Wikipedie. Ostatní bloky byly věnovány hlavně wikinomii a obecným principům hromadné spolupráce. Pro většinu projektů to byla první konference, pro Wikimedii a její projekty se jednalo o konferenci druhou. V tomto směru zpráva navazuje na mou zprávu z loňské wikikonference.

Konference se účastnili i někteří členové PARTSIPu, kteří již popsali obecné principy, na kterých byla konference založena a postarali se i o liveblogging z některý bloků. Jejich zpráva včetně záznamu z livebloggingu je dostupná zde.

Hlediště při konferenci. foto: Pavel Hrdlička

Blok III: Komunita Wikimedia

Miroslav Langer (Wikimedia ČR): Česká a světová komunita Wikipedie. Rozdíly a shody ve výsledcích Wikimedia Global User Survey

Úvodní příspěvek patřil Miroslavu Langerovi, jednomu z pořadatelů konference za občanské sdružení Wikimedia Česká republika. Jeho příspěvek se týkal zhodnocení výsledků průzkumu, který prováděla Wikimedia Foundation ve spolupráci s výzkumným střediskem UNU-MERIT. Průzkum proběhl formou elektronických dotazníků v říjnu 2008 a vyplnilo jej přes 176 tisíc respondentů. Nejvíce jich bylo z Ruska, z Česka dotazník vyplnilo 2506 uživatelů. Langer upozornil na to, že nevyváženost a jakási početní nahodilost respondentů z různých zemí poněkud zkresluje výsledky dotazníku a hovořit v této souvislosti o „světové komunitě Wikipedie“ může být zavádějící. Langer poukazoval na rozdíly a shody mezi světovou a českou komunitou uživatelů Wikipedie. Např. průměrný věk přispěvatelů na českou Wikipedii je 22 let, průměrný věk světové komunity je o tři roky vyšší. Celosvětový trend přitom je, že výrazně větší skupinu přispěvatelů do Wikipedií tvoří muži. Takřka 40 % respondentů uvedlo, že do Wikipedie přispívají proto, že si „oblíbili myšlenku sdílení vědomostí“

Jiří Ohlídal (Wikipedie): Konflikty na Wikipedii z hlediska správce

Jiří Ohlídal patří k nejdéle působícím správcům na české Wikipedii. Jeho příspěvek byl tedy založen na dlouhodobé praxi s řešením konfliktů na Wikipedii. Upozornil na to, že správci si jsou s ostatními uživateli rovni, mají jen „pár práv navíc“, které jim umožňují např. blokovat uživatele, mazat stránky apod. Tuto činnost však musí činit v souladu s pravidly, která si komunita sama určí. Konflikty orientačně rozdělil do dvou skupin: konflikty s nováčky a konflikty se zavedenými uživateli. Upozornil, že konflikty se zavedenými uživateli jsou vždy zapeklité a obtížně se řeší a jejich zablokování je až poslední možnost, kterou by měl správce použít.

Jiří Ohlídal přednáší. foto: Pavel Hrdlička

Jakub Malinovský (Wikipedie): Spory o zdroje, jejich věrohodnost a váhu

Malinovský, jeden z přispěvovatelů Wikipedie, hovořil o problému věrohodnosti a váze zdrojů na Wikipedii. Podle něj jsou některá pravidla (např. o věrohodnosti zdrojů) neurčitá a často poskytují různé výklady. Kritikou některých pravidel se snažil poukázat na „systematickou zaujatost Wikipedie“. Spory o obsah se na anglické Wikipedii vedou hlavně v článcích jako je globální oteplování, izraelsko-palestinský konflikt či v oblasti zahraniční politiky USA. Na české Wikipedii jsou předmětem sporů např. homosexualita či telepatie. Malinovský rovněž upozornil na změnu systému hlasování o smazání článku na diskusi o smazání, kterou uzavírají správci, čímž se na ně přenáší i „netechnická“ zodpovědnost.

Ceny za rozvoj české Wikipedie: Dekorování vítězů 2. běhu a vyhlášení 3. běhu

Před přestávkou na oběd ještě proběhlo vyhlášení vítězů 2. kola Cen za rozvoj České Wikipedie. Zajímavostí je, že jednu z prvních cen si odnesla studentka KISKu Jana Lánová.

Blok VI: WikiSkripta

Čestmír Štuka (1. LF UK Praha): Wiki projekty na 1. LF UK v Praze

První přednáška z bloku věnovaného WikiSkriptům byla zaměřena na formování myšlenek a projektů, které vedly k ustanovení WikiSkript. U jejich zrodu stál zájem o kvalitní e-learning na 1. Lékařské fakultě UK, prvotní impuls však vyšel od Martina Landy, který měl v únoru 2006 na konferenci Belkom přednášku o webu Katedry geodézie a kartografie postavené na softwaru Mediawiki. Hned několik měsíců na to vznikla na 1. LF UK první fakultní wiki. Dva roky však pracovníkům z 1. LF UK trvalo zkoumání, jak systém wiki nejlépe využít pro znovu použitelné výukové objekty. Jako první vznikl projekt Neurowiki, poté Wiki OVT, a nakonec fakultní wiki, která již tvořila zárodek pro vznik WikiSkript (v současné době tvoří přesměrování na WikiSkripta). WikiSkripta byla relativně okrajovou záležitostí do doby, než do nich Martin Vejražka zapojil studenty s obrovským informačním potenciálem.

Martin Vejražka (1. LF UK Praha) & spol.: WikiSkripta – nástroj spolupráce na výukových textech v medicíně

Martin Vejražka začal tím, proč má myšlenka WikiSkript pro lékařskou fakultu smysl: ve většině lékařských oborů jde vývoj neustále dopředu tak rychlým tempem, že např. v biochemii se učebnice de facto přepisují co tři roky. WikiSkripta umožňují efektivní a rychlé upravování textu tak, aby stále zůstala aktuální a tím pro studenty lékařských fakult relevantní. Koncem roku 2009 se WikiSkripta otevřela pro studenty všech lékařských fakult v České i Slovenské republice. Od té doby se k WikiSkriptům připojilo již 10 lékařských fakult. WikiSkripta mají návštěvnost až 3000 unikátních IP adres denně a v současné době obsahují přes 3200 článků. Vejražka dále vysvětloval principy, na kterých WikiSkripta fungují a systém sledování a schvalování článků, do kterého se zapojují i akademici. Texty WikiSkript jsou dostupné pod licencí Creative Commons – Uveďte autora 3.0 Česko a od listopadu 2010 mají WikiSkripta přidělené ISSN 1804-6517.

Antonín Šípek (1. LF UK Praha) & spol.:  Geny v síti – aneb co přinesla WikiSkripta do výuky lékařské genetiky?

Podle Šípka pramenila potřeba vzniku projektu, jako jsou WikiSkripta hned z několika potřeb: nejnovější literatura je převážně v anglickém jazyce, žádná současná publikace neposkytne studentovi komplexní přípravu ke zkoušce, odborné články poskytují často nadbytek informací a u výukových materiálů umístěných na různých webech lékařských fakult si člověk většinou nemůže být jist jejich aktualizací. WikiSkripta se mu proto jeví jako ideální projekt, který díky svému dynamickému obsahu umožní vyplnit tyto mezery.
 
Antonín Šípek z WikiSkript. foto: Michal Klajban

Blok VII: Wikiverzita, Wikipedie

Lucie Sakastrová (ÚISK FF UK Praha): Kategorie na Wikipedii z pohledu informační vědy

Lucie Sakastrová se zabývala kategoriemi na Wikipedii z pohledu informační vědy. Hlavní rozdíl mezi kategorizačním systémem na Wikipedii a kategorizačními systémy utvářenými odborníky je ten, že prvně zmíněný systém je folksonomií, zatímco druhý je taxonomií. Poukázala na podobnosti a odlišnosti obou kategorizačních systémů a na konkrétních případech ukázala, jaké kategorie na Wikipedii jsou nepřípustné z hlediska informační vědy. Tím však možný přínos kategorizačního systému Wikipedie neodvrhla, spíše zdůraznila, že její kategorizační systém je určen spíše laikům a těm může být užitečný; odborníci mají pro své potřeby systémy taxonomické.

Jan Lochman (Wikiverzita):  Současnost a budoucnost Wikiverzity aneb dva druhy otevřené spolupráce

Lochman ve své přednášce navazoval na loňskou obecnou přednášku o Wikiverzitě. Tentokrát ji představil z jiného pohledu a zabýval se konkrétními projekty a problémy, na které lze na Wikiverzitě narazit. Mezi nejúspěšnější projekty patří Kvetení rostlin, z kurzů zmínil hlavně kurz Práce na Wikipedii. Poukázal na stále trvající nejasné koncipování projektu.

Petr Brož (Wikipedie): Nový WikiProjekt Chráněná území aneb příroda Česka na Wikipedii

Brož představil nový wikipedistický projekt Chráněná území, který usiluje o vytvoření článků o všech chráněných území ČR a o jejich kompletní nafocení. Projekt vznikl v říjnu 2010 a aktivně se jej účastní okolo deseti wikipedistů. Brož poukázal na to, že fotografická dokumentace k různým památkám se v jednotlivých okresech zásadně liší podle toho, zda v daném okrese zrovna působí wikipedista s fotoaparátem či ne.

Pavel Hrdlička (Wikimedia ČR): Fotografické workshopy

Závěrečný krátký příspěvek Pavla Hrdličky byl věnován fotografickým workshopům, které jsou pořádány pod záštitou Wikimedia ČR díky grantům od Wikimedia Foundation. Na workshopech se wikipedisté učí, jak lépe fotit pro Wikimedia Commons, Hrdlička rovněž upozornil na důležitou sociální funkci takovýchto setkání.

Závěr

Byť byla celá konference organizována dobrovolníky, bylo jedinečné vidět, jak to všechno navzdory všem prognózám funguje – od občerstvení přes organizační záležitosti. Myslím, že se konference velmi zdařila. Skutečnost, že posluchači nemohli navštívit všechny přednášky, byla více než dobře kompenzována tím, že měli možnost volby a nemuseli poslouchat přednášky, které je nezajímaly.