Zpráva ze semináře Co se skrývá za vyhledáváním aneb Searching Session NTK 2010

Zpráva ze semináře pořádaného Národní technickou knihovnou zaměřeného na vyhledávací metody a wiki technologie.

Dne 5. října pořádalo Vzdělávací centrum Národní technické knihovny seminář s názvem  „Co se skrývá za vyhledáváním aneb Searching Session NTK 2010" (http://www.techlib.cz). Seminář se konal v rámci cyklu teoreticko-praktických seminářů „Moderní informační a komunikační technologie v knihovnictví 2010", který je realizován za finanční podpory Ministerstva kultury ČR v rámci programu "Veřejné informační služby knihoven - Mimoškolní vzdělávání knihovníků".

Národní technická knihovna - pořadatel semináře

Seminář začala Národní pedagogická knihovna Komenského, konkrétně Marcela Petrovičová a Zuzana Švastová s jejich přednáškou Český pedagogický tezaurus a jeho správa v systému KP WIN SQL. V přednášce představily tento tezaurus pro oblast výchovy a vzdělávání podrobně - ukázaly strukturu (skládá se z 50 mikrotezaurů - např. učení, vybavenost, umění atd.) i využití (věcný popis, vyhledávání, rešerše, terminologický slovník). Krátce se též zmínily o vývoji tezauru od prvního hesláře z roku 1980 až po verze 2006 v systému KP WIN. V současnosti tezaurus obsahuje 3 888 hesel, z toho asi ¼ jsou nedeskriptory. S kolegyní jsme jako velké puls viděly též možnost zapsat k heslu nejen anglický ekvivalent, ale také popis daného hesla. 

Štěpán Bechynský z Microsoftu se věnoval ve své přednášce „OData - protokol pro publikaci dat v prostředí internetu" otevřenému protokolu pro sdílení dat. Na internetu je obrovské množství informací, ale velice špatně zpracovatelné. Lidé dostávají data nestrukturovaná, což jim mnohdy na rozdíl od počítačů nevadí. Situaci ukazuje na Obchodním rejstříku, který je podle něj "největší hrůza". Open data protokol jako univerzální protokol popisuje data, aby byla vhodná pro všechny systémy (každý má své standardy). Z hlediska konzumentů je tento protokol jednoduchý. Staví na čistě webových technologiích jako HTTP, AtomPub, JSON, REST. Microsoft je momentálně v jednání s NTK, aby data v jejich katalozích byla v protokolu OData. 

Štěpán Bechynský se zaradoval, že před tolika ženami už dlouho nepřednášel

Následovala přednáška „Možnosti využívání dat ve Wikipedii", ve které jeden ze správců české Wikipedie, Petr Kadlec, nejdříve stručně připomněl nadaci Wikimedia a poté se věnoval jednotlivým projektům. Jako úspěšný se ukázal projekt Wikimedia Commons (úložiště volných obrázků, zvuků a dalšího multimediálního obsahu, který je přístupný ze všech projektů Wikimedia Foundation), naopak jako neúspěšný se projevil projekt Wikizprávy (svobodný zpravodajský projekt, na jehož tvorbě se podílejí zásadně jeho čtenáři). Dále se zaměřil na rozsáhlé téma, jak dostat data z Wikipedie (možnosti jsou Toolserver, XML-dumpy, SQL dumpy, MediaWiki API a HTML screenscrapig). Vzhledem k většímu množství prezentovaných informací někdy příště v Inflow o tomto tématu podrobněji.

„Location-based služby na internetu" bylo téma Josefa Šlerka, šéfa vývoje frimy Ataxo a asistenta oboru Studia nových médií na Karlově univerzitě. Location based services (LBS) jsou služby, které využívají schopnosti mobilů určit a použít okamžitou polohu uživatelů. Přednášku začal videem představujícím Wikitude World Browser (http://www.youtube.com/watch?v=W7VhwMeOdXo). Aplikace pro mobily rozpoznává přírodní úkazy, významné budovy, památky, ale i restaurace a přidává do obrazu kamery s popisky z Wikipedie, o co se jedná. Dále představil anatomii LBS a konkrétní příklady k jednotlivým bodům.

 V druhé části se zabýval tématem „geo a social média". Mobilní internet má prudký růst - v roce 2014 mají mít smartphones podíl až 29% na světovém trhu. Poté prošel některé aplikace využívající LBS od  Foursquare (kombinace hry a crowdsourcing), Google Latitude, Twitter Geo až po letošní aplikaci Facebook Places. Rozloučil se varováním, co mají LBS za problémy a to: soukromí, soukromí, soukromí.

Lenka Maixnerová z Národní lékařské knihovny se zabývala již klasikou mezi tezaury. Tezaurus Medical Subject Headings (MeSH) je řízený slovník termínů z biomedicíny, vydávaný již od roku 1960. V roce 2000 dostal novou strukturu. MeSH 2008 má téměř 25 000 hlavních deskriptorů a více než 97 000 odkazů. Aktualizace české verze probíhá překladem americké verze. NLK nemá tezaurus propojený s databází článků, ale pouze s monografiemi. Maixnerová nás také zasvětila do používání tezauru při předmětovém zpracování. Kupříkladu v používání podhesel platí, že můžeme použít max. 3 podhesla, jinak použijeme heslo o úroveň výš.

Za netradičním názvem „Mikroformáty aneb jak z počítače udělat vševědoucího brouka Pytlíka" stála přednáška Martina Hassmana o tomto otevřeném elementu dat. Mikroformáty jsou vlastně způsob, jak do webových stránek vložit informace (adresa, událost, geografická pozice apod.), aby byly srozumitelné nejen pro člověka, ale i strojově čitelné. Jako praktický příklad Hassman  uvádí, že pokud někomu vyprávíte vtip, člověk se zasměje. Počítač nikoliv, protože vtip nerozpozná, ale pokud mu dáte atribut „vtip", dokáže ho identifikovat. V současné době používá mikroformáty Yahoo, Google (př. hvězdičky u nalezených odkazů), Microsoft, Wikipedie, Seznam, Zlaté stránky, weby 1188. Většina mikroformátů z let 2004-2006 jsou jednoduché a fungují. Vize sjednocení internetu pomocí mikroformátů se ale nekoná.

„WikiSkripta - otevřený web ve vysokoškolském vzdělávání" představil Martin Vejražka z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Toto úložiště výukových materiálů vytvořila 1. LF UK pro síť českých a slovenských lékařských fakult Mefanet (v současné době kooperuje 10 fakult). Projekt je založený na technologii wiki, která umožňuje studentům přispívat. Pro oficiální uveřejnění je materiál propuštěn až po ověření článku autorem a recenzentem (redakci tvoří většinou studenti). Na rozdíl od Wikipedie můžou WikiSkripta použít i cizí texty (redakce jej poprosí o souhlas). WikiSkripta mají již více jak 2 500 článků a s produkcí 300 nových článků měsíčně jsou po Wikipedii druhou nejrychlejší wiki v České republice. Anglická verze http://www.wikilectures.eu/ je sice prázdná (málo zahraničních studentů), ale je okamžitě připravena k použití.

Poslední přednáška „Polytematický strukturovaný heslář" od Kristýny Kožuchové a Ctibora Škuta patřila opět mezi klasické. PSH vyprodukovala již Státní technická knihovna. Jedná se o česko-anglický slovník obsahující více než 13 500 hesel rozdělených do 44 tematických řad. Každé heslo je v rámci oboru zařazeno do max. sedmistupňové hierarchie. V červnu 2009 byl v sekci „Prohlížení PSH" zpřístupněn nástroj sloužící k prohlížení hesláře a jeho distribuci ve formátu SKOS. PSH (ve formátu SKOS) je nově uvolněn v rámci licence Creative Commons pod licenčním schématem CC-BY-NC-SA (Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Zachovejte licenci 3.0 Česko). NTK tak umožňuje PSH zdarma používat, kopírovat, šířit a upravovat, pro komerční využití je zpoplatněn částkou 6 000 Kč.

V průběhu akce bylo možné si prohlédnout a vyzkoušet práci s počítačem Microsoft Surface, který umožňuje jednomu nebo více uživatelům manipulovat s digitálním obsahem přirozenými pohyby rukou nebo přikládáním fyzických objektů.

Vyhledávání v NTK

Seminář byl, jak to bývá u seminářů Vzdělávacího centra obvyklé, skvěle organizován. Přednášky přednesli praví odborníci, kteří i mnohdy náročná technická témata dokázali přetavit do srozumitelné řeči. Též byl rozumně volen podíl mezi klasickými a již známými tématy a novými technologiemi. Z mého pohledu bych osobně přednášky o tezaurech zkrátila a ponechala prostor pouze pro prezentaci novinek. Celý seminář však hodnotím jako velmi zajímavý a prospěšný.

Fotogalerie

Líbil se vám článek?
Stáhnout článek v PDF

0 komentářů

Přidat komentář

(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.
(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.

Přečtěte si také

Přihlášení Registrace
RSS Facebook Twitter YouTube
Zobrazit standardní verzi webu

Taky děláme

Feedback