Zpráva ze semináře Elektronické sociální sítě - rok poté

Seminář „Elektronické sociální sítě – rok poté“ proběhl 26. 10. 2010 v Národní technické knihovně v Praze a vedl jej PhDr. Petr Škyřík. Hlavním tématem byla sociální média a nástroje Webu 2.0. Během své přednášky lektor zmínil způsob, jakým je možné sociální sítě využít ke komunikaci s uživateli a k propagaci knihoven, jakož i ke vzájemné spolupráci mezi knihovníky a knihovnami. Seminář se uskutečnil v rámci projektu Moderní informační a komunikační technologie v knihovnictví 2010, který je realizován za finanční podpory Ministerstva kultury v rámci programu Veřejné informační služby knihoven - Mimoškolní vzdělávání knihovníků.

Elektronické sociální sítě - rok poté

Seminář s názvem Elektronické sociální sítě - rok poté proběhl 26. 10. 2010 ve vzdělávacím středisku Národní technické knihovny v Praze. Seminář vedl PhDr. Petr Škyřík, vedoucí Kabinetu informačních studií a knihovnictví na Filozofické fakultě Masarykovy Univerzity. Jak už z názvu jasně vyplývá, hlavním tématem přednášky byly elektronické sociální sítě a jejich využití v prostředí knihoven a knihovnictví. Seminář se uskutečnil v rámci projektu Moderní informační a komunikační technologie v knihovnictví 2010, který je realizován za finanční podpory Ministerstva kultury rámci programu Veřejné informační služby knihoven - Mimoškolní vzdělávání knihovníků.

Bod zlomu

Změny související s rychlým a masivním průnikem informačních technologií do osobních i profesních životů nás všechny staví před neodkladné rozhodnutí. Zůstat stát na nástupišti a za projíždějícím se vlakem se pouze ohlédnout, nebo pokusit se ho zastavit či dokonce naskočit. Právě v tomto bodě se nyní nachází knihovny. Elektronická sociální média, Web 2.0 a další trendy mohou jen proběhnout kolem a knihovny, které se nezapojí, mohou v klidu přežít v zajetých kolejích, po nichž se pohybují už více jak 3000 let. Nečinnost však může mít i fatální důsledky a navždy knihovny připravit o šanci být rovnocenným partnerem ve světě informací a vlak, který si nechaly ujet, je nakonec převálcuje.

Teze, že i malé a zdánlivě bezvýznamné změny mohou mít nečekané důsledky, je jednou z myšlenek knihy Bod zlomu, jejímž autorem je novinář Malcolm Gladwell. Právě o Gladwellův bestseller opřel lektor svůj výklad v první části semináře. Knihovny zřejmě nikdy nebudou sehrávat roli producentů informací, mohou však být Remixery, těmi kteří sledují nové informační zdroje a nástroje na Internetu, vyzkouší je a doporučí svým uživatelům.

 

Novinky a trendy

Nejenom z internetu na nás během dne útočí stovky zpráv v podobě reklam, letáků, varování, nabídek a zpráv. Představa, že po tomto frontální útoku si náš uživatel bude prohlížet webové stránky knihovny, aby zjistil, co pořádáme zajímavého, je velmi naivní. Chceme-li oslovit své uživatele na internetu, nestačí vyvěsit na webové stránky otvírací hodiny knihovny a odkaz na OPAC. Je třeba sledovat trendy, přizpůsobovat se jim a servírovat informace tak, aby si naše zákazníky našly samy. Nový způsob získávání je jen jeden z nových trendů.

  • Od Pull k Push (od táhnout k tlačit) - Informace už nevyhledáváme, informace vyhledávají nás. Zprávy přicházejí samy jakmile se připojíme k sociálním sítím, jakou jsou Facebook či Twitter. Dalším způsobem, jak k nám mohou informace přicházet, je prostřednictvím RSS kanálů. Mezi RSS čtečky patří speciální programy, ale jsou i integrovanou součástí prohlížečů či jednou z funkcí účtu na Gmailu. Do RSS čtečky můžeme soustředit všechny své informační zdroje (zpravodajské portály, odborná periodika, blogy a další) a získat tak všechny zajímavé informace z jediného místa.
  • Real Time Search/Web (hledání v reálném čase) - Oproti zpravodajským agenturám a indexovacím robotům uživatelé sociálních sítí vystavují zprávy ihned a v místním kontextu. Výzkumy ukazují, že při analýze příspěvků na Twitteru je možné vysledovat souvislost mezi obsahem těchto příspěvků a například cenou zlata.
  • LBS - Location Based Services - Novější mobilní telefony a další zařízení typu iPod a smart phone v sobě již mají integrovanou funkci GPS. Některé sociální sítě, jako je Foursquare, či Gowalla, nabízejí možnost sdílet s přáteli informace o poloze uživatele respektive jeho telefonu. Zdánlivě zbytečná služba už si našla své marketingové využití. Kavárny a restaurace nabízejí benefity za jubilejní připojení z jejich zařízení. Tím, že se zákazníci z daného místa hlásí, říkají svým známým a kamarádům: „Ahoj, mám teď zrovna volno a jsem v té a té kavárně." Tím zajišťují velmi levnou a přitom účinnou reklamu.
  • Augmented Reality (rozšířená realita) - Propojení reálných míst a osob s daty uloženými na internetu. Příkladem využití tohoto fenoménu je interaktivní turistický průvodce. Na základě fotografie neznámého domu, dojde k jeho rozpoznání a zaslání dat o domě z wikipedie a digitálních knihoven. Podobně může systém fungovat i v případě osob a organizací. Většina z nás zanechává za sebou digitální stopu, a to buď sám za sebe, nebo to za něj, chtě nechtě, dělají jiní. Pokud není naše knihovna na Facebooku sama za sebe a nesledujeme-li vůbec dění na sociálních sítích, je možné, že tam jejím jménem „hospodaří" někdo jiný a poškozuje pověst instituce.

Sociální sítě a Elektronické sociální sítě

Sociální sítě jsou v sociologii dobře popsaný jev. Jedná se o systém pevných a slabých vazeb, které vzájemně propojují jedince ve společnosti. S rodinou, přáteli a nejbližšími kolegy nás vážou pevné vazby. Jejich přátelé a kolegové, které už neznáme tak dobře, pak představují vazby slabé. Jsou to přitom právě slabé vazby, které jsou nejzajímavější, neboť jejich další kontakty mohou být nečekané, zajímavé a tím užitečné. Díky slabým vazbám funguje pravidlo šesti stupňů odloučení, které říká, že přes šest lidí se můžeme dostat ke komukoliv na světě. Elektronické sociální sítě pouze urychlují vazby mezi již existujícími sociálními sítěmi.

Pokud chtějí knihovny vstupovat do sociálních sítí, musí vědět, co a jak tam chtějí dělat. Sociální sítě mohou sloužit ke komunikaci s uživateli i uvnitř organizace. Mezi nástroje na tvorbu a správu komunitních sítí patří NING a Grou.ps a mnohé další. Veřejné sociální sítě, jako je Facebook či Twitter, pak slouží zejména ke komunikaci s uživateli a propagaci. Pokud chceme dělat marketing prostřednictvím sociálních sítí, musíme vědět jak. Důležité je uvědomit si, že kvalita je důležitější než kvantita. Nemusíme obsadit všechny existující kanály a nejde ani o to sebrat co nejvíce fanoušků. Důležitá je interakce s uživateli. Klikají na „Líbí se mi" pod vašimi zprávami? Komentují je? Sdílí svým přátelům? I podle Dunbarova čísla může fungující komunitu vytvořit maximálně asi 150 lidí. Pokud se nám podaří rekrutovat z našich fanoušků zdravé jádro, které s námi bude aktivně komunikovat, získáme vcelku dobrou zpětnou vazbu, ale hlavně účinnou reklamu. Lidé, kteří jsou aktivní v jedné komunitě, většinou bývají aktivní i v dalších a zajímavé informace a doporučení rádi dále sdílí svým přátelům.

Neméně důležité je, aby propagované služby, ale i atmosféra korespondovaly s realitou. V případě sociálních sítí není příliš vhodný outsourcing. Ten, kdo se chce věnovat propagaci v rámci sociálních sítí, musí znát nejen cílovou skupinu, ale i prostředí a služby organizace, jež se snaží svým fanouškům přiblížit. Podstatné je i oslovení a způsob komunikace, který na sociálních sítích používáme. Příspěvky na Facebook jsou svébytný slohový útvar vyznačující se zkratkovitostí a neformálností. Komunikace na sociálních sítích je dovednost jako každá jiná a jako k takové je nutno k ní přistupovat. Sociálním sítím je třeba se kontinuálně a pravidelně věnovat.

Sociální sítě a jejich využití v knihovnách

Jako sociální sítě nemusíme využívat jen nástroje, jejichž primárním účelem je social networking. Využít se dají i další služby, jež mají znaky sociálních sítí, jako je možnost komentovat a sdílet a různé reputační systémy.

  • Wiki systémy - Slouží ke společnému vytváření obsahu. Využít se dají i jako interní komunikační systémy, jak je tomu například v Městské knihovně Praha.
  • You tube - V rámci služby You tube si může knihovna zřídit vlastní kanál a tam shromažďovat vlastní videa sloužící k propagaci služeb, ale i videa, jež by mohla zajímat, anebo pobavit uživatele knihovny. You tube má mnohé atributy sociálních sítí, jako je možnost uživatelů se spřátelit, hodnotit videa a diskutovat pod nimi.
  • Ted.com je webový portál, kde jsou vystavena dvacetiminutová vzdělávací videa. Odborníci z velmi rozmanitých oborů hovoří v populárně naučných spotech o objektu svého zájmu. Jedná se spíše o motivační videa než o odbornou přednášku, ale je to příležitost vyslechnout si zajímavý projev odborníků, se kterými se v reálném životě nemáme možnost setkat. Je to velmi zajímavý informační zdroj, který můžeme doporučovat svým uživatelům.
  • Second Life má obrovský potenciál, nicméně je potřeba k jeho užívání dostatečně motivovat potencionální účastníky. Second Life překonává hranice prostoru a času a komunikace pomocí avatara mu dodává na autentičnosti. Díky Second Life je možno vyslechnout si přednášku profesora z Oxfordu či odborníka z Austrálie. Mezi nejzajímavější projekty z oblasti knihovnictví patří ostrov VIAKISK a Knihovna Karviná v Second Lifu.
  • Delicious.com je nástroj pro social bookmaring, který umožňuje ukládat, popisovat a tagovat zajímavé odkazy. Důležitým aspektem Delicious.com je, že umožňuje odkazy sdílet. Delicious mohou knihovníci využít ke vzájemné komunikaci, ale také s jeho pomocí mohou doporučovat zajímavé zdroje svým uživatelům.
  • Google čtečka je jednou z RSS čteček a umožňuje sdílet zajímavé články a další informační zdroje.
  • Google Kalendář pomůže našim uživatelům snadno sledovat události, které se v knihovně konají. Pokud uživatelé službu využívají, mohou si kalendář knihovny přidat do toho svého a sledovat tak na jednom místě vlastní akce i události v knihovně.

Závěr

Existuje velké množství nástrojů na tvorbu sociálních sítí i dalších aplikací Webu 2.0. Chceme-li je umět používat, potřebujeme hlavu i srdce. Musíme porozumět jejich principům a přistupovat k nim tvůrčím způsobem. Uživatelé knihoven jsou lidé a nezajímají je jen knižní novinky a prodloužení výpůjční lhůty během prázdnin. Kolem nás je celá řada zdrojů a nástrojů, které se hodí v pracovním i osobním životě (Linked in, CSFD, Heureka, ZnámýLÉKAŘ, Nej řemeslník a další). Mnohé z nich by jistě zajímaly i naše uživatele a ne o všech vědí.

Na závěr semináře si účastníci vyzkoušeli vymyslet vlastní sociální síť zaměřenou na řešení některých společenských problémů. Padaly zajímavé návrhy na sítě specializované na vzájemné venčení psů, společné příměstské dojíždění do zaměstnání a řada dalších. Je zřejmé, že potenciál pro roli Remixerů se v knihovnách rozhodně nachází, zbývá už „jen" tuto kompetenci rozvíjet a prosadit do strategických plánů knihoven. Uvidíme, nakolik bude tažení knihoven na sociální média úspěšné.

Použité zdroje

ŠKYŘÍK, Petr. Sociální kapitál a on-line sociální sítě [prezentace v PowerPointu]. Brno: KIKS, 2010.

Fotogalerie

Líbil se vám článek?
Stáhnout článek v PDF

0 komentářů

Přidat komentář

(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.
(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.

Přečtěte si také

Přihlášení Registrace
RSS Facebook Twitter YouTube
Zobrazit standardní verzi webu

Taky děláme

Feedback