Seminář PARTSIP: Open Access - zlatá cesta

Teoreticky i prakticky zaměřený seminář pod záštitou PARTSIPu, který se převážně zabýval tématem Open Access, tedy otevřeného přístupu k vědeckým a odborným pracím a článků.

Seminář téměř celý vedla Pavla Rygelová z Ústřední knihovny Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava, poslední část semináře přednášel Martin Lhoták, který je ředitelem Knihovny Akademie věd ČR.

Seminář byl rozdělen do čtyř bloků. První byl teoretický, kde Pavla Rygelová vysvětlila pojem Open Access a další jevy, které s ním souvisejí. Účastníky však zapojila hned na začátku - každý se představil a uvedl, co si pod spojením Open Access představuje.

Pavla Rygelová se zabývala Open Access (dále OA) v kontextu vědecké komunikace, tzn. jak vědci publikují, jak si vyměňují mezi sebou poznatky. Vědci publikují především ve vědeckých časopisech, a to za účelem komunikace s kolegy, zvýšení kariéry a osobní prestiže, získání odezvy (tzn. citace), kladného hodnocení či získání peněz na další výzkum a informací o výsledcích. V publikování článků jsou důležití tři aktéři - vědec, který je producentem obsahu, vydavatel - jako producent časopisu a knihovna - jako předplatitel a zajišťovatel přístupu. Vědci začali ztrácet důvod, proč publikovat - místo toho, aby měli zisk ze svých článků, měl jej hlavně vydavatel. OA by měl zajišťovat volný a neomezený přístup k výsledkům výzkumu a vývoje, nejčastěji komunikované prostřednictvím vědeckých časopisů. Základní definice OA je dle Rygelové následující:

Free availability on the public internet, permitting any users to read, download, copy, distribute, print, search, or link to the full texts...
Pavla Rygelová vysvětlila, že existují dvě cesty, kterými může vědec publikovat - zlatá a zelená. Zelenou cestou je uložení článku v repozitářích - self-archiving a zlatou cestou je publikování v otevřených časopisech - open acces journals. To odstraňuje problém finanční nedostupnosti veškeré produkce vědeckých časopisů, urychluje výměnu vědeckých informací a obnovuje potenciální impakt vědeckých článků. Rygelová uvedla, že v zahraničí je OA již užívaným pojmem, v České republice se zatím projevují první krůčky. Z těch zahraničních uvedla např. RepositoriUM, což je repozitář portugalské univerzity, který shromažďuje veškerou univerzitní činnost a jde právě již zmíněnou „zelenou cestou".  Dalšími „zelenými" jsou dále např. ORBi, ROARMAP (projekt v 7. rámcovém programu Evropské komise), OpenDOAR, ROAR a další. Ze „zlatých", tedy otevřených časopisů vybrala DOAJ - Directory of Open Access Journals.

Jaké jsou přínosy OA? Pro vědce je to zviditelnění, dostupnost a větší citovanost, pro vědecký pokrok rychlejší výměnu informací, vývoj, odstranění informační bariéry v méně rozvinutých zemích a pro instituce zvýšení prestiže, další možnost hodnocení, výhody, kontrolu své produkce - např. Masarykova univerzita zpřístupňuje digitálně všechny diplomové práce od roku 2006.

Na závěr teoretického bloku Rygelová uvedla příklady OA v České republice: Digitální knihovna Upa - je nejstarší, v DOAJ nalezneme 46 českých časopisů, konference, které se zabývaly OA - DSUG CZ, CASLIN 2009 nebo BA 2008-2010.  V neposlední řadě také zmínila Open Access Week, který proběhl 18. - 24. 10. 2010 v České republice.

Druhé dva bloky byly prakticky zaměřené. Účastníci byli náhodným výběrem rozděleni do čtyř skupinek: autor, vydavatel, funder (poskytovatel finančních zdrojů)
a knihovna. K funderovi bych chěla ještě poznamenat, že je to např. Grantová agentura nebo NIH (National Institute of Health). Zadání úkolů bylo v papírové formě a také na Google Docs. Přes Google Docs spolu spolupracovali také jednotliví členové skupin.

Prvním úkolem bylo odpovědět na otázky, které se týkaly jednotlivých aktérů, tedy autora, vydavatele, fundera a knihovny. Otázky byly následující:

Jaká je role příslušného aktéra v publikačním procesu?
Co může udělat pro OA?
Co mu OA přináší?

Odpovědi byly po časovém limitu prezentovány. Moje skupina byla zaměřena na vydavatele. Vydavatel v procesu publikování článků je producentem časopisu, vydává články a zveřejňuje práce autorů. Příklady vydavatelů časopisů OA jsou HINDAWI, Copernicus, PLoS nebo Biomedcentral. Vydavatel může OA podpořit tím, že na něj sám přejde, nebo alespoň dá autorovi ve smlouvě právo dát články do otevřené databáze. Zde záleží, jaký typ vydavatel představuje - instituci, fundera, nebo soukromé vydavatelství. OA vydavateli může přinést propagaci a samozřejmě vyšší zisk.

Druhým úkolem bylo představení již fungujících databází OA. Každá skupina dostala jiné zadání, které měla zpracovat a na závěr prezentovat. Mé skupině byla zadána DOAJ - Direktory of Open Access Journals. To je portál, který sdružuje všechny OA časopisy, které splňují kritéria kvality obsahu. Provozuje jej Lund University Libraries a je dále dotován dalšími institucemi, jako například Open Society Institute. Je zde zastoupeno 46 českých časopisů. Registrace v DOAJ není nutná, je ale možno stát se členem, finančně přispívat a mít určité výhody. Roční příspěvek na jednotlivce činí 100 Euro, na instituci potom 400 Euro, konsorciální je 4.000 Euro. Vyhledávání je velice jednoduché - lze vyhledávat články dle názvu, autora, časopisu, ISSN, klíčových slov nebo abstraktu a časopisy dle názvu, předmětu, data přidání. Vyhledávání je možno upřesnit Booleovskými operátory AND, OR a NOT.

Posledním úkolem bylo vytvořit leták pro zadaného aktéra na propagaci OA. V letáku měla být použita citace z některého z BBB dokumentu, sestaven seznam užitečných odkazů, seznam základních pojmů, měl zde být vložen vhodný obrázek a použita ikona CC (Creative Commons). Hlavním bodem letáčku měl být text, který měl říci jak provozovat OA, jak jej podporovat a co OA přináší. Po uplynutí časového limitu byly letáčky opět každou skupinkou prezentovány.

Na závěr si každý účastník vyzkoušel, že díky OA impakt faktor opravdu roste. Každý dostal od paní Rygelové zadaný název časopisu a ISSN, který jsme si vyhledali ve Web of Science, kde lze zjistit impakt faktor za posledních pár let. Kromě jednoho se impakt faktor všech zadaných časopisů zvýšil za posledních pár let, nebo byl v rovině.

V posledním bloku vystoupil Martin Lhoták, ředitel Knihovny Akademie věd ČR. V počátku připomenul, že Akademie věd je zřizovatel 54 vědeckých ústavů a výzkumných institucí, spadá pod ni 60 titulů časopisů a ročně vyjde cca 11 tisíc článků. Akademie věd ČR podepsala na jaře 2008 Berlínskou deklaraci. Je dobré připomenout, že jako druhá instituce podepsala tuto deklaraci Masarykova univerzita v Brně. Politika otevřeného přístupu byla schválena nedávno, a to 14. 9. 2010. V Akademii věd byl proto zřízen fond a dotační systém na podporu Gold OA (tedy zlatá cesta) s alokací na 1 milion korun českých pro rok 2011, to znamená zakoupení zhruba 40 článků - v průměru stojí jeden článek 1.500 amerických dolarů. Martin Lhoták během svého přednášení diskutoval s některými pracovnicemi ústavů AV ČR , kterých se OA dotkne již brzy a ne příliš s ním souhlasí, nebo ji spíše nebylo od nadřízených vše dostatečně vysvětleno, a snažil se vysvětlit klady a zápory a celý proces, který se nyní děje. Společně s tím nám představil demoverzi nového systému Kramerius, který je k nalezení na této webové adrese: http://krameriusdemo.mzk.cz.

Seminář byl velice zajímavý a hlavně užitečný, a to proto, že teorii doprovázela spousta praktických úkolů, posluchači se zapojili a soustředili se tak na probírané téma celý seminář.

Fotogalerie

Líbil se vám článek?
Stáhnout článek v PDF

0 komentářů

Přidat komentář

(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.
(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.

Přečtěte si také

Přihlášení Registrace
RSS Facebook Twitter YouTube
Zobrazit standardní verzi webu

Taky děláme

Feedback