Zpráva ze semináře projektu PARTSIP - Informační služby v evropském kontextu

Zpráva ze semináře PARTSIP Informační služby v evropském kontextu, který proběhl 12. 10. 2010 v neformálních prostorách Skleněné louky. Cílem semináře bylo poskytnout úvod do znalostního řízení a řízení inovací v informačních organizacích. Seminář byl dále úvodní přednáškou ke kurzu Informační mediátor, jenž organizuje projekt PARTSIP. Semináře projektu PARTSIP mají za cíl podporovat a prohlubovat kompetence informačních mediátorů, jako manažerské, síťové, informační a oborové.

Úvodního slova se ujala projektová manažerka projektu PARTSIP Mgr. Ladislava Suchá, která hovořila o plánových seminářích a kurzu Informační mediátor, jehož součástí bude třídenní workshop mimo Brno, který se uskuteční na jaře a kde účastníci budou intenzivně plánovat a vymýšlet nové projekty, jako například PARTSIP 2.

Lektorem semináře byl Ing. Libor Friedel (ředitel Centra aplikovaného ekonomického výzkumu na Fakultě managementu a ekonomiky Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně).

Na začátku semináře všichni účastníci hráli hru Vražda pana Kellyho. Jednalo se o komunikativní hru ve skupinách, kdy každému hráči byly rozdány kartičky, které nemohl svým spoluhráčům ukazovat, bylo dovoleno vyměňovat informace pouze ústně. Vyhrála ta skupina, která správně odpověděla na 5 otázek: 1) kdy se vražda stala, 2) místo a 3) motiv činu, 4) kdo byl vrah a 5) jaká byla vražedná zbraň. Vyhrál tým Mgr. Ladislavy Suché, který byl nejpreciznější.

Vítězný tým Ladislavy Suché

Hra byla zaměřená na práci s informacemi, šlo o to poznat, které informace mají přidanou hodnotu, které jsou podstatné a dovedou nás k cíli, a které jsou naopak zmatečné a mají nás odlákat od skutečnosti. Dále jsme se také zamysleli nad tím, co by nám hru ulehčilo - všichni jsme se shodli nad vizualizací informací pomocí nějaké mentální mapy apod.

Samotný obsah semináře byl rozdělen do několika oblastí, kterým se poté přednášející věnovali, a to:

  • Úvod a východiska informačních služeb,
  • Evropský kontext a politika Evropy,
  • Byznys - podnikatelská sféra,
  • Klastry, univerzity
  • Projekty a infrastruktura Evropy.

Úvod a východiska

Úvod započal lektor informačním managementem, jež je podle Kučerové (2004) praktická odborná činnost zaměřená na využití informací v rozhodovacích a řídících procesech konkrétní organizace neboli jak nabourat informační profesionály (dále jen IP) v akademické, podnikatelské a veřejné sféře do rozhodovacích činností, které mají přinést organizacím pozitivní přínos. Lektor měl na mysli zviditelnění profese informačních specialistů, kteří přetváří informace ve znalosti, kdy IP jako knihovny, manažeři znalostí a konzultanti využívají informace k naplnění cílů, poslání, existence organizace nebo zákazníka. A to prostřednictvím vytváření, rozvíjení a řízení informačních zdrojů, služeb a technologií.

Celý seminář se nesl v komunikativním duchu, kdy lektor pokládal otázky účastníkům, které vesměs vyvolaly diskusi. Otázkou k tomuto tématu bylo:

Myslíte si, že se činnost IP může někam posunout?

Všichni účastníci se shodli, že ano. Lektor to zakončil svým názorem, že si myslí, že je třeba vytvořit nějakou kritickou masu, která ukáže, kam mohou knihovny směřovat, že je také důležité uvědomit si přidanou hodnotu informací a potenciál, jež knihovny mají. Nutný je také dynamický přístup a uplatnění informací a partnerství. Vše činit bez hořkosti a slz v očích.

Poté hovořil o známem modelu, kdy se z dat, pokud mají význam a účel, stávají informace, které se díky uplatnění přeměňují ve znalosti, jež se na základě zkušeností mění v moudrost. Na to navázal managementem znalostí, který má využívat znalosti v organizaci s cílem vytvářet hodnotu a zlepšovat výkon organizace pro dosažení cílů.

Evropský kontext

V dalším bloku jsme se dostali k očekávanému evropskému kontextu - nebo evropské bublině, podotknul lektor. Jako klíčové koncepty jmenoval Evropa 2020, inovační tažení jako Unie inovací, seskupení podniků, tedy i informací v podobě Evropské klastrové politiky a reformu zlepšení kvality práce akademické sféry. Dále vyjmenoval klíčová slova pro tuto oblast jako inovace, ekonomiky znalostí, klima, klastry, konkurenceschopnost. Zmínil i společnost Enterprise Europe Network, která podává informace o projektech a dotacích, která ale nevytváří širší kontext (pro IP určitá příležitost).

Evropa 2020

Lektor jmenoval důležité milníky EU rozvoje, např.: 75 % obyvatel ve věku od 20 do 64 let by mělo být zaměstnáno, 3 % HDP by měla být investována do výzkumu a vývoje - tyto indikátory se minulé iniciativě nepodařilo naplnit, ovšem může se objevit více peněz v podobě grantů a dotací. Dále zaznělo důležité téma klimatu, energie a zdrojů. Nejméně 40 % mladší generace by mělo dosáhnout terciární úrovně vzdělávání a měl by klesnout počet chudých lidí. Evropa 2020 obsahuje 7 stěžejních iniciativ, jež mohou být příležitostí pro IP, stačí být jen iniciativní a vidět možnosti a příležitosti.

  1. Inovační unie - aby nápady nebyly jen nápady, ale třeba patenty, zhmotnění inovací do produktů a služeb, konkurenceschopnost.
  2. Mládež v pohybu - mobilita, vzdělávací systém usnadňující vstup na trh práce, kdy lidé přijdou na trh se správnými informacemi, ne s něčím, co je zastaralé. 
  3. Digitální program pro Evropu - vysokorychlostní internet. Potencionální zákazníci, kteří si myslí, že informační profesionál je Google.
  4. Evropa měně náročná na zdroje - obnovitelné zdroje a přechod na jiné zdroje. Celá doména, která může znamenat příležitost pro služby, podklady pro rozhodování. Podle L. Friedela jde o to vědět, kde sáhnout a najít to, co je žádáno zákazníkem.
  5. Průmyslová politika pro éru globalizace.
  6. Program pro nové dovednosti a pracovní místa - lepší vyrovnávací nabídky a poptávky na trhu práce.
  7. Evropská platforma pro boj proti chudobě.

Poté nastala opět diskuse, tentokráte na otázku:

Které iniciativy mohou být pro IP nejzajímavější nebo nejpřínosnější z hlediska služeb. Dále se také nabízela otázka, mohou na tom IP vydělat?

Například iniciativa č. 1 může vytvořit potencionální zákazníky pro IP, a to až milion výzkumných pracovníků, kdy se pro ně IP mohou stát poskytovateli informací a služeb.

Libor Friedel uvedl, že je možné se k 7I připojit a brát v úvahu celé portfolio, kdy IP by měli využít příležitost, nezůstat pasivní, protože když to neuděláme my, tak to udělá někdo jiný. Co se týče otázky, zda na tom IP mohou vydělat, tak ano, prostřednictvím projektů, které jsou IP schopní napsat a realizovat. Otázkou ještě zůstává, zda se cíle Evropa 2020 naplní, nebo zůstane jen u bubliny.

Libor Friedel

Dále lektor hovořil o záměrech Unie inovací - o dokončení výzkumného evropského prostoru ERA, což například obnáší mobilitu výzkumných pracovníků, jednotný patent EU atd. Dále zlepšit podmínky pro inovace v podnicích, zahájit programy pro evropská inovační partnerství členských států a rozvíjet strukturální fondy a rámcové programy jako VaV, CIP. V neposlední řadě podporovat partnerství založená na znalostech a posilovat vazby mezi vzděláním, podniky a výzkumem. Zdůraznil, že se univerzity v západní části Evropy nebojí jít s firmami do různých výzkumných projektů, které jim mohou zvýšit prestiž a přinášet finanční prostředky a další projekty. Takovouto příležitost měly i české univerzity, ale žádná tuto výzvu nepřijala, protože se bála vynaložit prvotní investice, které by se jí poté jistě vrátily.

V rámci evropského kontextu L. Friedel spatřuje roli členských států ve změně vnitrostátního systému výzkumu a vývoje, posilování spolupráce mezi univerzitami, výzkumnými subjekty a podniky a společné budování přeshraniční spolupráce. Zajistit dostatečný počet absolventů vědeckých, matematických a technických studií a investovat do vzdělávání. Role IP by měla podle L. Friedela překročit interní hranice a IP by měli zkusit nabídnou své služby byznys sféře, tedy jít s kůží na trh, rozšířit své portfolio.

Byznys - podnikatelská sféra

Lektor hovořil o klastrové politice Evropy, kdy malé izolované firmy potřebovaly posílit svůj význam. Co jsou klastry? Jedná se o přirozené seskupování regionálních firem, které k sobě mají blízko, ještě před vznikem internetové dálnice. Vize, že 38 % zaměstnanců pracuje v regionálních odvětvích - klastry. V Evropě vznikají a jsou  povzbuzovány klastrové iniciativy, seskupování regionálních firem, kdy může nastat i organizované slučování firem, což má zvýšit jejich konkurenceschopnost.

Dále jsme se dostali k modelu klastru, jenž výstižně popsal jako cibuli (dle Cluster Navigators): uprostřed jádra jsou klíčoví hráči, kteří mají vztah k externím zákazníkům. Následující části jsou suroviny, jakožto podpůrná infrastruktura, měkká část jsou dodavatelé služeb a část fyzickou můžeme chápat jako infrastrukturu - dopravu, média atd.

Dále se zcela nabízí prostor pro meziodvětvová spojení, kdy se slučují dohromady různé věci, ze kterých může vzniknout něco nového - „White field of innovation" nezmapované bílé oblasti na mapách, které mohou přinést něco nového v inovacích. Důležitým faktorem je sociální kapitál, důvěra, jak hráči na trhu spolu dokážou spolupracovat a vyměňovat si důležité informace.

Nejdřív vznikaly klastry průmyslové, dnes se začíná hovořit o klastrech v oblasti znalostí. Znalostní klastry, sdružení, jež jsou založená na službách, partnerství firem, které jsou „znalostně intenzivní" (poradenské, výzkumné a vzdělávací organizace). Za hodnotné se považují nehmotná aktiva - obchodování s myšlenkami a znalostními produkty.

Poté se lektor zabýval uceleně Evropskou klastrovou politikou. European Cluster Observatory mapuje příležitosti pro spolupráci, kde se vytváří příslušná geografická odvětví vzhledem k celostátnímu průměru. Dále přináší informace o klastrovém rozložení, vytváří statistiky, která odvětví se vynoří na trhu atd. Zde se nabízí prostor IP pro poskytování informací a zajišťovaní kanálů pro urychlení osvojení si nových technologií, produktů a služeb klastrů.

Také jsme se dostali k The Triple Helix, tj. k triádě skládající se z podnikatelské, akademické a veřejné sféry. L. Friedel se nás ptal:

Kde se nachází knihovnictví? Měla by se otevřít podnikatelská sféra akademické a naopak?

Mgr. Ladislava Suchá odpovídá, že asi tak 15 % absolventů jde do knihoven, mizivé procento zůstává v akademické sféře a zbytek absolventů jde do soukromé či neziskové sféry. Odpovědí na další otázku je, že by se obě strany měly sobě navzájem otevřít. Objevují se také názory, že se už dnes nachází konkurence knihovnictví v soukromé oblasti.

K uplatnění této politiky je nutno vytvořit znalostní prostor zaměřený na regionální inovační prostředí. Poté dospět ke konsensu a vytvořit prostor pro inovace, kdy se bude vhodně kombinovat kapitál se znalostmi.

Univerzity

Na začátku toho bloku byl zmíněn potenciál univerzit v EU a to 4000 institucí, 1,7 mil studentů, 1,5 mil pracovníků, z toho 435000 výzkumníků, plus má přibýt do roku 2025 až 1 mil dalších výzkumníků. Dále se hovořilo o modernizaci univerzit, kdy se všeobecně chápe, že univerzity vně špatně fungují. Vysoká škola není chápána konzistentně. Odděldeně se vnímají jednotlivá oddělení, katedry nebo fakulty, které pracují samostatně na nějakém cíli. Rektorát by měl fungovat jako strategické informační centrum, ale zatím jsme často svědky problémového soužití s fakultami, kdy rektorát pouze rozděluje fakultám peníze.

Proto Evropa nastavila inspirace v rámci modernizace univerzit, jako odstranění bariér pro univerzity, mobilita srovnatelné kvalifikace atd. Zajistit autonomii a odpovědnost univerzit, interní systém správy, překonání fragmentace apod. Další otázkou je zastoupení firem v dozorčích radách, což by mohlo vést k možnostem spolupráce - univerzity by mohly být odborně řízeny atd. Důležité je také posílení interdisciplinarity a transdisciplinarity, soustředit se na domény jako nanotechnologie a aktivace znalostí prostřednictvím interakce se společností. A na závěr zviditelnění a zatraktivnění vysokého školství a ERA.

Otázkou pro IP je, jak se na tomto podílet? IP by mohli být spojníky mezi akademickou a byznys sférou.

Projekty a infrastruktury

Na závěr nám lektor uvedl klíčové infrastruktury, regionální výzvy, do kterých se lze zapojit, využít šance pro IP. Adresy na jednotlivé projekty naleznete v prezentaci L. Friedela na adrese http://ht.ly/2S8YH.

Závěr

Seminář hodnotím velice pozitivně a přínosně. Přednášející nám dal hodně podnětů k přemýšlení a neustále nás motivoval k nějaké činnosti.

Zdůrazňoval, že my můžeme být tou kritickou masou, jež ukáže, že to jde dělat i jinak a že můžeme využít příležitosti a nečekat, až nás někdo sám osloví.

Použité zdroje

Osobní účast

FRIEDEL, Libor. Informační služby v evropském kontextu [online]. 12. 10. 2010 [cit. 2010-10-19]. Prezentace. Dostupné z WWW: <http://ht.ly/2S8YH>.

Fotogalerie

Líbil se vám článek?
Stáhnout článek v PDF

0 komentářů

Přidat komentář

(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.
(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.

Přečtěte si také

Přihlášení Registrace
RSS Facebook Twitter YouTube
Zobrazit standardní verzi webu

Taky děláme

Feedback