Zpráva ze semináře "Dětský uživatel a knihovna pro něj"

Seminář „Dětský uživatel a knihovna pro něj" se konal 22.10.2008 v budově K-centra na Senovážném náměstí v Praze, pořadatelem byla Středočeská vědecká knihovna v Kladně. Byl určen především pracovníkům dětských oddělení veřejných knihoven, dále vedoucím knihoven, kteří mají zájem se danou problematikou zabývat. Diskutovaly se otázky: jakým způsobem, v jakém prostředí a proč získávat  a podporovat dětského uživatele knihoven.

Seminář zahájila Eva Šenfeldová z  pořádající  Středočeské vědecké knihovny, která zároveň představila lektorku semináře Mgr. Zlatu Houškovou, vedoucí oddělení vzdělávání Knihovnického institutu Národní knihovny ČR v Praze. Seminář byl rozdělen do čtyřech částí,  v první  části o svých zkušenostech  diskutovali přítomní pracovníci knihoven, od druhé části začala prezentace lektorky Mgr. Houškové.  

1. Vzájemná výměna zkušeností a nápadů pracovníků dětských knihoven (výběr z této části uvedu na závěr zprávy)
2. Knihovna pro děti
3. Děti a podpora čtenářství
4. Děti a internet

Knihovna pro děti

Velmi zajímavý a brilantně podaný výklad Mgr. Zlaty Houškové se v první řadě zamyslel nad otázkou „Proč se vlastně bavíme o dětských knihovnách?" Trendy ve společnosti směřují k co největší otevřenosti ke všem skupinám obyvatel. Mohlo by se chápat jako diskriminační opatření, že vyčleníme dětem jenom určitou část, pobočku  nebo oddělení knihovny? Jde o to, že děti potřebují svůj přístup a specifický prostor. Specializace pracovníka v dětském oddělení knihovny se dotýká mnoha hraničních disciplín, jako je pedagogika dětí školního a předškolního věku, psychologie dětí školního a předškolního věku, psychologie všeobecně, znalosti domácí a světové literatury. Knihovny stále zaujímají důležité místo ve vzdělanostní společnosti (u nás chodí do knihoven víc lidí než na fotbalová hřiště nebo do kin). Pro dětské knihovny je nejdůležitější úkol rozvoj čtenářství, neboť jedině dobrým čtením (což se týká i čtení z monitoru) se děti dostávají ke vzdělání a informacím, lépe se učí, lépe se uplatní v budoucím povolání. Dalším úkolem jsou digitální kompetence a s tím související  služby a také jistá komunitní soudržnost v daném místě. Problémy v této oblasti jsou nejenom u nás, ale i ve světě. Ve vztahu k četbě je velká konkurence především AV médií a informačních technologií. Na druhé straně roste ve světě negramotnost a v některých sociálních vrstvách je to problém i ve vyspělých zemí. Špatná úroveň čtení se zde stává celospolečenským traumatem a sílí podpora čtenářství a vzdělávání. Podpora zvnějšku (která u nás stále není zcela prvořadá) se týká podpory státu a veřejné správy, dotačních programů pro knihovny, spolupráce institucí a organizací v oblasti knižní kultury a čtenářství. Z hlediska vnitřního chodu knihoven je důležité hledání nových cest, přiblížení běžnému životu, posunutí významu služeb knihovny. Jak ve vztahu k uživateli, který se musí stát absolutním středem zájmu, tak k novému chápání atraktivity prostoru. Několik příkladů typického českého „nepohodlí" v prostoru knihovny pro děti: výška regálů, šířka uliček, proporce stolů a židlí, nedotknutelné objekty, nepřijatelná estetika, nedostatek barev, nedostatek pohodlných a intimních míst. V oblasti chování k dětskému uživateli je to zvláště: snaha o všeobjímající dohled, desítky pokynů, zákazy, příkazy, povinné odkládání oděvů, snaha o dodržování „důstojného" klidu.  V moderním pojetí se dbá víc o atraktivitu prostoru, odvážnější barevné řešení, pořizuje se výškově přizpůsobený nábytek, různá pódia, sedačky, koberce, „váledla", polštáře, kryté útulky. Uživatelům knihovny se přizpůsobuje prostředí, tak aby bylo příjemné a pohodlné, aby zde bylo stále něco nového k vidění. Rovněž by se měla přizpůsobit nabídka služeb, podmínek a výhod pro uživatele, tak aby služeb využíval co největší počet obyvatel. Knihovna pro děti by měla být maximálně otevřená, živá, příjemná a vstřícná instituce.

Děti a podpora čtenářství

Knihovny jsou již ze své podstaty instituce, podporující čtenářství. Stále diskutovaná obava o další budoucnost „papírových" knihoven ještě nedává dostatečný důvod k tomu, aby společnost rezignovala na kvalitní rozvoj čtenářství. Knihovny mají oproti jiným institucím stále dost výhod: hezké (nebo alespoň relativně hezké) prostředí, kvalitní fondy, zkušenosti z práce se čtenáři, rozvíjí se individuální i kolektivní formy různých aktivit. Velmi výrazná je činnost a aktivity Klubu dětských knihoven, např. Tvůrčí dílna, Noc s Andersenem, Kamarádka knihovna, Pasování prvňáčků, Den pro dětskou knihu, Čtenářská liga, Celé město čte, Poprvé do školy - poprvé do knihovny, Škola naruby apod.

Podpora četby a čtenářství v zahraničí zahrnuje stovky aktivit, kterými se zabývají různé profesionální organizace. Dobré čtení je považováno za základ studia, studium je považováno za základ zaměstnanosti. Podpora čtenářství a gramotnosti mládeže je ceněna jako solidní investice do budoucnosti. Některé velké zahraniční projekty na podporu čtenářství jsou: The Big Read, Celebrity Posters, National Book Festival, Celé Polsko čte dětem, Německo čte - místo setkání knihovna. Paralely podobných akcí u nás: Moje kniha, Plakáty - Čtu!, Celé Česko čte dětem, Týden čtení, Týden knihoven, Rosteme s knihou, Velké říjnové společné čtení. V našich podmínkách je ze strany společnosti menší zájem o podporu čtenářství ze strany politické reprezentace i médií, finanční podpora se získává obtížněji. Na druhé straně - z pohledu knihovnického se často nechceme inspirovat z venku, hledáme důvody proč to nejde, chybí rychlá reakce na aktuální vývoj. Jako ideální se jeví společný jednotný postup knihoven, spolků a institucí s podporou státu. Některými nápady se můžeme inspirovat z těchto následujících odkazů: www.rif.org, (Reading Is Fundamental), www.readingforlife.net.au,  (Reading for Life) www.summerreading.org ,   www.reading.org,  www.thereadingclinic.com  V tomto směru je důležité se v našich knihovnách zamyslet nad novými, očekávanými a požadovanými službami.

Děti a internet

Z různých průzkumů je zřejmé, že dnešní uživatelé internetu jsou zhruba ze 20% tvořeni dětmi a mládeží do 19 let, vyrůstá zde celá „digitální generace". Děti tráví na internetu velkou část svého volného času. Zajímá je především komunikace (se světem okolo - i s knihovnou), zábava (hry, chaty, hudba, film, četba), dostávají se zde k informacím a v podle věku i ke vzdělávání (kurzy, e-learning), dělají si zde domácí úkoly a (kromě práce) zde dělají v podstatě vše, co dospělí. Knihovny vlastní velký potenciál zkušeností s vybíráním a s tříděním zdrojů, podílí se na informační  výchově a rozšiřování  informační gramotnosti. Internet poskytuje knihovnám nové fondy a databáze v ohromné pestrosti a jazykové různorodosti. Nutná změna přístupu knihoven v používání internetu je v dobré prezentaci vlastní instituce, sdělování informací o sobě na webu tak, aby byla přístupná dětem i dospělým. Dobré a nápadité webové stránky jsou dnes nezbytné.V podstatě jde o to podchytit vzhled k dětem a mládeži dva směry vývoje: to, že se sem chodí převážně bavit a ve vytvoření opravdových  elektronických  služeb po síti.

Vzájemná výměna zkušeností a nápadů

V této praktické části zmíním několik dobrých nápadů pracovníků z dětských knihoven. Dodávám, že tato práce není nijak horentně finančně ani personálně (pracovní úvazky) oceněná, přesto zde bylo možné sledovat nadšení i zájem o tento typ práce, pro práci s dětmi.

Knihovna Příbram: dopolední sezení s knihou pro maminky s dětmi, klub nových autorů vytvářející svůj časopis, klub pro děti s menšími vadami. Knihovna Kralupy: celoroční akce „Zábavný rok s knihou", letní fotografická soutěž s otázkami, podzimní setkání s Martinem. Knihovna Rožmitál pod Třemšínem: pasování prvňáčků s divadlem , spolupráce s dětským nakladatelstvím Thovt, červnové setkávání knihovny a rodičů s dětmi ve městě.

Závěr

Seminář „Dětský uživatel a knihovna pro něj" podal inspirujícím způsobem nový úhel pohledu na současný vývoj v této oblasti. Knihovny a její zaměstnanci mají dobrou šanci být institucemi  příjemnými a přátelskými pro dětského uživatele. Potřebná je určitá přeměna prostoru i služeb, což dává šanci uplatnění novým specialistům a knihovníkům z našeho oboru studia.