Zpráva ze semináře „Svobodný software v knihovnictví“

Seminář pořádaný Národní technickou knihovnou stručně představil svobodný software (základní typy licencí, práva a povinnosti, způsob vývoje). Nevyhnul se uvedení rizik a přínosů využití. Mimo přehledu vybraných zdrojů svobodného softwaru též dovolil prakticky účastníkům osahat jednotlivé produkty.

NTK

Národní technická knihovna - pořadatel semináře


Dne 6. října pořádalo Vzdělávací centrum Národní technické knihovny (http://www.techlib.cz) seminář s názvem  „Svobodný software v knihovnictví". Seminář se konal v rámci cyklu teoreticko-praktických seminářů „Moderní informační a komunikační technologie v knihovnictví 2009", který je realizován za finanční podpory Ministerstva kultury ČR v rámci programu "Veřejné informační služby knihoven - Mimoškolní vzdělávání knihovníků".

Učebna

Vzdělávací centrum NTK


Seminář lektorovali Václav Jansa IT administrátor z Národní technické knihovny a Linda Jansová z Ústavu informačních studií a knihovnictví Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze (zaměření: elektronické publikování, citování, selekční jazyky).

Účastníci semináře se profesně rozdělili na knihovníky (či spíše knihovnice) a pracovníky IT.

Den byl rozdělen do 3 bloků - svobodný software v kostce, využití svobodného softwaru v (knihovnické) praxi a praktické cvičení.

Svobodný software v kostce

V prvním bloku V. Jansa stručně představil svobodný software - jeho historii i současnost. Programy byly v počátcích pouze jednoúčelovými prostředky k řešení nějakého úkolu. V roce 1969 vznikl první rozsáhlý operační systém - UNICS.  V roce 1972 byl vyvinut programovací jazyk C a tím začíná doba přenositelnosti programů. V 80. letech je pak nástup osobních počítačů, kdy uživatelé již nemusí umět programovat.

Jansa vysvětlil základní typy licencí: komerční (freeware, adware, OEM, EULA, multilicence) a svobodné (s copyleft položkou = vynucující licence, odvozená díla musí mít tutéž licenci x bez copyleft doložky: návazný produkt je možné dodat bez zdrojových kódů), práva a povinnosti z nich vyplývající, naznačil způsob vývoje.

Dále se zabýval riziky a přínosy využití svobodného softwaru. Nižší náklady na pořízení a držení (TCO), kratší doba návratnosti investic (ROI). Za velkou výhodu uvádí nezávislost na dodavateli, rychlejší vývoj a přátelskou podporu. Velkým plusem je paradoxně lpění na standardech, protože je tak zajištěna lepší přenositelnost.

U živých projektů je velká komunita uživatelů, tudíž i programátorů. Jansa hlavní riziko vidí v podceňování cenové náročnosti. Stále je potřeba zkušeného administrátora.  Při špatném výběru softwaru splňujícím naše požadavky a při následném lpění na něm nese uživatel náklady na jeho údržbu a rozvoj (je-li jím vyžadován). Rizikem může být též omezená použitelnost některých aplikací

Prezentace V. Jansy lze shlédnout na následující adrese: http://www.slideshare.net/lindask/semin-svobodn-software-v-knihovnictv-vclav-jansa-nrodn-technick-knihovna.

L. Jansová doplnila praktickou část přehledem vybraných zdrojů týkajících se svobodného softwaru. Představila organizaci Free Software Foundation podporující svobodu uživatelů počítačů a bránící práva uživatelů svobodného softwaru a její adresář svobodného softwaru (http://directory.fsf.org/), jenž vytváří spolu s organizací UNESCO. Uvedla neziskovou organizaci Open Source Initiative (http://www.opensource.org/), která vzdělává v oblasti otevřeného zdrojového kódu a propaguje jeho přínosy. Dále pak nejrozsáhlejší platformu (2009 - 230 000 softwarových projektů a přes 2 miliony registrovaných uživatelů)  SourceForge.net její Software Map (http://sourceforge.net/softwaremap/) či Google Code (http://code.google.com/) zaměřený na vývojáře.

Dozvěděli jsme se též o oss4lib (http://www.oss4lib.org/) založené na práci dobrovolníků, kteří udržují seznam svobodného softwaru a systémů určených pro knihovny.

Podívali jsme se též do českých vod na portál abclinuxu.cz (http://www.abclinuxu.cz/), který například uvádí softwarové alternativy k aplikacím z Windows, můžeme použít výkladový slovník nebo použít učebnici GNU/Linuxu. Nevynechali jsme ani další český portál Root.cz (http://www.root.cz/) a jeho oddělení Wiki (http://wiki.root.cz/). Web si klade za cíl vytvářet databázi znalostí o Linuxu, unixových operačních systémech, svobodném software a podobně. Můžete sem vkládat jak informace encyklopedického charakteru, tak i vlastní návody, postupy, tipy a triky a podobně. Web také nabízí sekci „Elektronická knihovna", která obsahuje 139 titulů o celkovém počtu 36 536 stran a k nim též zajímavé recenze.

Kompletní přehled vybraných zdrojů od L. Jansové lze shlédnout zde: http://www.slideshare.net/lindask/pehled-vybranch-zdroj-tkajcch-se-svobodnho-softwaru-linda-jansov-isk-ff-uk-v-praze.

Jansová

Mgr. Linda Jansová


Využití svobodného softwaru v praxi

V druhém bloku byl účastníkům představen operační systém GNU/Linux. Uživatelé si pak mohli vyzkoušet vybrané aplikace (hlavně Firefox a OpenOffice.org).

Velká část bloku byla věnována knihovnímu softwaru Evergreen (http://www.evergreen-ils.org/). Tento projekt vznikl v roce 2005 v americkém státě Georgia, kdy se nepodařilo nalézt nový knihovní software mezi stávajícími systémy. Evergreen je používán v rámci konsorcia PINES, které zahrnuje skoro 300 knihoven. Mimo praktického vyzkoušení katalogu (http://gapines.org/opac/en-US/skin/default/xml/index.xml) jsme se dozvěděli, že knihovny mají pro potřeby meziknihovní výpůjční služby poštu zdarma. V katalogu si vyhledáte knihu a ve své knihovně si ji vyzvednete. Jedním požadavkem na nový systém bylo, aby financování nepřekročilo stávávající rozpočet na komerční software. Nakonec jsou předpokládané úspory na rok téměř 15 milionů amerických dolarů. Kupříkladu bývalá Státní technická knihovna měla 90 % softwarové infrastruktury na linuxech, nová NTK je na tom ještě lépe (aplikační servery mají všechny Linux) V. Jansa letos na konferenci INFOS dokonce uvedl, že „Kdyby nebyl v knihovně využíván svobodný software, pak by zmizela z internetu" (nefungovali by webové stránky, nechodila pošta, nepracoval firewall). 

Linda Jansová jako výkonná redaktorka umožnila účastníkům nahlédnout do redakčního systému Drupal (http://www.drupal.cz/) časopisu Ikaros (http://www.ikaros.cz/), který též používá časopis Inflow.

Praktické cvičení

Odpolední praktické cvičení na práci se svobodným softwarem bylo v podobě týmové práce. Dvoučlenné týmy měly jednotný úkol, kdy měly uspokojit dílčí softwarové potřeby jimi vybrané (vytvořené) knihovny. K prezentaci své práce a výsledků měly vytvořit prezentaci v aplikaci OpenOffice.org. V prezentaci měly specifikovat řešený problém, charakterizovat typ otevřeného softwaru, jímž se budou zabývat, uvést kritéria porovnávání zvolených nástrojů a uvést vítěze a důvod výběru. Na úkol měly týmy hodinu času. Většinou pro svou knihovnu hledaly redakční systém či kancelářský balík. Na závěr své výsledky prezentovaly před ostatními, všichni účastníci na konci hlasovali pro nejlepší prezentaci.

Závěr

Seminář byl veden velmi kvalitně a nesl se v přátelské atmosféře. Lektoři se snažili
(a dovedli) přizpůsobit přihlášeným účastníkům. Velkou výhodou bylo, že si účastníci semináře mohli aplikace „osahat" rovnou v přednáškovém sále za asistence lektorů. I když osobně nejsem nakloněna tomu, aby účastníci semináře před tabulí jako ve škole prezentovali splněný „domácí" úkol, lektoři k tomu jistě měli pádný důvod (nejen věnování knihy o NTK vítězi).  Každý účastník si ze semináře odnesl nejen nové znalosti, ale i Live CD s OpenOffice.org a Firefoxem, aby si doma mohl prozkoušet, co si zapamatoval.

Fotogalerie

Líbil se vám článek?
Stáhnout článek v PDF

0 komentářů

Přidat komentář

(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.
(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.

Přečtěte si také

Přihlášení Registrace
RSS Facebook Twitter YouTube
Zobrazit standardní verzi webu

Taky děláme

Feedback