Zvukové zpravodajství z konference Inforum 2011

24. 5. 2011

Příloha č. 9/2011

Kompletní zvukové zpravodajství z konference INFORUM 2011

Stejně jako v loňském roce najdete v tomto Inflow magazínu zvukové zpravodajství z INFORA, kterépro vás budeme postupně zveřejňovat. Textové zpravodajství má jako již tradičně na starosti Ikaros ve speciálním konferenčním vydání.

Zvukové zpravodajství z konference pro vás zajišťují reportéři studentského knihovnického rádia LibRa:

 

  • Marta Janošová
  • Lucie Kaloudová
  • Tereza Matýsová
  • Jan Němec

Libra team

 

Den první: 24. 5. 2011

 

Zahájení konference

 

Shrnutí sekce z úst Honzy a Terky:

 

 

Rozhovor s Jane Burkeovou, který připravil Honza:

 

 

Rozhovor s Jiřím Trávníčkem, natočily Lucka a Marta:

 

 

Odpolední blok: Koordinace, komunikace, kooperace

(učebna D)

Shrnutí sekce si pro vás připravily Terka a moderátorka sekce Jindra Planková:

 

 

Rozhovor s Evou Bratkovou natočila Terka:

 

 

 

Rozhovor s Ivou Bydžovskou natočila Marta:

 

 

 

Odpolední blok: Trendy a technologie v EIZ

(Vencovského aula)

Shrnutí sekce pro vás připravili Lucka a Honza ve spolupráci s jejím moderátorem Jiřím Kadlečkem:

 

 

Rozhovor s Helle Lauridsenovou natočil Honza:

 

 

Den druhý: 25. 5. 2011

 

Dopolední blok: Elektronické knihy v akademickém prostředí

(Vencovského aula)

Sekci pro vás shrnuli Honza, Marta a divačka Hanka Ohlídalová:

 

 

Dopolední blok: Metody hodnocení výsledků vědy a zpřístupňování informací

(učebna D)

Sekci pro vás shrnuly Lucka, Terka a moderátorka sekce Ivana Laiblová Kadlecová:

 

 

Odpolední blok: Historické fondy v digitální době

(učebna D)

Rozhovor s Milanem Talichem pro vás připravili Marta a Honza:

 

 

Odpolední blok: Knihovna a finance

(učebna D)

Rozhovor se Zuzanou Helinsky pro vás připravily Lucka a Marta:

 

 

Odpolední blok: Efektivita informačních zdrojů a služeb

Shrnutí bloku pro vás připravili Terka, Honza a jeho moderátor Ladislav Svršek:

 

 

Rozhovor s Ilonou Trtíkovou a Věrou Pileckou natočila na Infomejdanu Terka:

 

 

Rozhovor se Zsuzsannou Müllerovou pro vás přichystal Honza: 

 

 

Slavnostní večer k 20 letům aktivit AiP - Ceny konference Inforum 2011

  • Mimořádně oceněná Ing. Jana Hartmanová:

 

 

 

 

 

 

Den třetí: 26. 5. 2011

 

Dopolední blok: Budoucnost vyhledávání

Rozhovor s Karen Blakeman pro vás natočil Honza:

 

 

 

Zakončení konference

Závěrečný rozhovor s Vladimírem Karenem pro vás natočili Terka a Honza:

 

Fotogalerie

V kategorii: LibRa
Štítky: Inflow magazín
Líbil se vám článek?
Stáhnout článek v PDF

14 komentářů

Obrázek uživatele Petr Škyřík

Tak na to jsem čekal celý rok. Zbožňuji váš projev, přednes, otázky i přeřeky.  

Libra not dead, Libra rulez!

Obrázek uživatele Terajs

A to se přeřeky snažíme mazat :D.

Každopádně tvůj komentář bereme jako povzbuzení, náš projev bude ještě vznosnější, otázky smysluplnější a přeřeky nulové ;).

Obrázek uživatele Katka Hošková
No fakt, jste boží! Není nad to, mít kolem sebe kvalitní lidi:-). Fandím na zítra!
Obrázek uživatele Jiří Stodola

To je fakt. Blbé je mít kolem sebe lidi nekvalitní, intelektuálně insuficientní (blbečky) či mravně méněcenné (darebáky), popřípadě obojí. Nekvalitní lidé bohužel statisticky převládají, což vyplývá z teologické koncepce dědičného hříchu i druhého termodynamického zákona.

Jsem rád, že na KISKu jsou lidé ospravedlnění a celý KISK pak funguje jako disipativní struktura, která zvyšuje svou uspořádanost na základě entropizace svého okolí. 

 

Obrázek uživatele Jiří Stodola

Ad Jiří Trávníček. To je správný interdisciplinární výplach přesně podle mého gusta. Navíc empiricky ukotvený! Kdo by čekal, že lidé, co čtou knížky, čtou také texty na internetu! To je věru překvapivá korelace! A směle položená otázka: nedá se říct o Internetu, že je nihil novum sub sole? Já říkám, že určitě dá. Uvidíme, co vyzkoumá prof. Trávníček. Škoda že nejsem profesor, takže mi nikdo peníze na takovéto interdisciplinární excelentní projekty nedá. Nápady bych měl, jen ta profesůra mi chybí. Budu si muset pár desítek let počkat.

Obrázek uživatele Tonda
25. 5. 2011
Pokud správně chápu váš komentář, tak považujete za samozřejmé, že kdo čte knihy, čte i texty na internetu? Mohl byste trochu rozvést, proč tuto korelaci nepovažujete za překvapivou?
Obrázek uživatele Jiří Stodola
Tato korelace je nepřekvapivá, protože je analyticky zřejmá (čtení knih a čtení na internetu spolu souvisí tak, že v obou případech jde o čtení), takže považuji za absurdní ji empiricky potvrzovat. Je to podobné jako empiricky zkoumat, zda 1+1=2, ačkoliv i to je možné.
Obrázek uživatele Tonda
26. 5. 2011
Myslím, že opomíjíte jeden důležitý fakt a to, že není čtení jako čtení. Podle vaší logiky bysme mohli taky odvodit třeba to, že kdo jezdí na kole, jezdí taky autem (v obou případech jde o jízdu).
Obrázek uživatele Jiří Stodola

U čtení můžeme rozlišit zhruba tři složky:

1) jazyk dokumentu,

2) způsob jeho záznamu (tj. systém písma),

3) médium.

Čtení textů tištěných a internetových se liší jen ve třetím bodě. Práce s elektronickým médiem vyžaduje určité dovednosti a návyky, nicméně český text psaný latinkou zůstává českým textem psaným latinkou. Jsou samozřejmě lidé, kteří čtou knihy, ale nečtou texty na internetu, protože se prostě nechtějí naučit pracovat s počítačem. Nicméně - troufnu si říct, že to nebudou ti praví čtenáři, kteří prostě číst chtějí, ať už proto, že musí (studium) nebo proto, že jim to dělá radost.

Skutečný rozdíl existuje mezi psanými texty (tištěnými či elektronickými) a třeba jejich audionahrávkami. Zde se již mění i způsob kódování, tedy bod 2. Proto vášniví čtenáři nemusí být vášnivými posluchači audioknih a naopak. Troufnu si ale říct, že vášnivý čtenář nedělá velký rozdíl mezi textem v tištěné a elektronické podobě.

Obrázek uživatele Tonda
26. 5. 2011

Vaše tři body se netýkají čtení ani zhruba. Týkají se dokumentu samotného.

Zkuste si o problematice čtení něco přečíst, je to zajímavé téma, které rozhodně nelze shrnout do třech bodů. Věnuje se tomu hodně odborných studií (namátkou třeba http://portal.acm.org/citation.cfm?doid=1065385.1065438 nebo http://portal.acm.org/citation.cfm?doid=258549.258787)

 

Obrázek uživatele Jiří Stodola

Aha, jazyk díla, způsob záznamu a médium se netýká čtení ani zhruba. Promiňte, že neznám nejnovější trendy, podle kterých četba neprobíhá v určitém jazyce, způsobu kódování a prostřednictvím nějakého média.

Děkuji za odkazy, ale pokud se v daných článcích píše, že se jazyk díla, způsob záznamu a médium netýkají čtení ani zhruba, tak se s nimi snad ani seznámit nechci. 

 

Obrázek uživatele Jiří Stodola
P.S. Zkuste se zamyslet, jestli dokument samotný není "to, co je čteno" a znovu přehodnotit, zda nemají parametry dokumentu na čtení rozhodující vliv, jak na to poukazují ony skromné neambiciózní studie (prof. Trávníček je jiný borec), na které jste mě v péči o mé vzdělání odkázal.
Obrázek uživatele Jiří Stodola
Abychom to uzavřeli, pokud považujete studie, na které odkazujete, za reprezentativní vzorek článků na téma čtení, pak je třeba konstatovat, že se zaměřují pouze na médium dokumentu (tedy na bod 3), opomíjí obsah, žánr, jazyk i způsob záznamu jazyka. Samozřejmě z hlediska média se čtení tištěných a elektronických textů liší, to jsem také připustil, nicméně nepovažuji tyto rozdíly za podstatné.
Obrázek uživatele Jiří Stodola

Abych ukázal, že takovéto nápady mám také.

Jiří Trávníček: "S jakým druhem vztahu jsme konfrontováni? Soubojem? Spojenectvím? Souběhem?"

Jiří Stodola: http://kzv.kkvysociny.cz/Default.aspx?id=1211

 

Přidat komentář

Přečtěte si také

Přihlášení Registrace
RSS Facebook Twitter YouTube
Zobrazit standardní verzi webu

Taky děláme

Feedback